Proběhlo 2007 (archív)

Komentáře: Bez komentářů

39. Zimní sraz oddílů, Sruby Baníku na Ostravici 6.1.2007

Většina účastníků přijela vlakem od Ostravy. Po sněhu ani památka  (a naštěstí ani bahna moc nebylo) a tak  jsme v pohodě vyšlapali ke srubům a do nástupu oddíly připravovaly soutěže pro ostatní. Na zahajovacím nástupu vybral náš krajský náčelník Pirát – Mojmír do zapečetěné pokladničky  – lucerničky – od každého 20,– Kč na Nadaci Světluška v rámci Novoročního čtyřlístku. Jelikož se nás sešlo 205 z 19 oddílů, tak si můžete propočítat, kolik jsme vybrali. Každý dostal kalendářík a památeční lepící ozdznak. Celou sbírku pořádá Nadační fond Českého rozhlasu společně s KČT. No a potom začalo deset soutěží, které si připravily oddíly. Průzkumníci měli tradiční Suchý slalom, Hogani Pseudolakros, Čmoudíci Vyvolené číslo, Paprsek Provaz, Tuláci Medvědici, Zálesáci Gumové křížení, Sylvatici Xichty, dále měl jeden oddíl dokonce nějaký Trojboj či čtyřboj,  další Lesní golf atd. Ve volných chvilkách si Tomíci  hráli vybíjenou, lakros a tak dále, vedoucí si měnili PF…  Odpoledne se na nástupu vyhlásily výsledky a po  něm jsme udělali rojnici a vysbírali celý přilehlý plac a les, protože to příroda potřebovala. No a při loučení jsme si slíbili se setkat zase za rok na jubilejním 40. ročníku Zimního srazu.

Rosťa Kašovský, TOM 9901 ČMOUDÍK Ostrava

24. UZLAŘSKÁ REGATA, DDM Ostrčilova Ostrava 27.1.2007

Na tuto soutěž nás dorazilo pouze 17, 12 kluků uzlovalo dopoledne a 5 holek odpoledne.  Už v pátek večer ve 21-24:00 hod přijel Rosťa a Sněhur instalovat zvukovou aparaturu, kterou obětavě Sněhur zapůjčil ve škole. Také Radim Farana a spol už instalovali měřící systém. Rosťa ráno už musel jet na půl sedmé a ostatní doráželi kolem osmé na prezentaci. Naši mladí plavčíci zauzlovali na své první regatě velice slušně a Petrové se dokonce dostali do finále, kde skončili těsně pod stupni vítězů. Lodníci nám bohužel žádní nedorazili, přestože jich v oddíle máme několik a někteří i původně přijít chtěli… V kadetech máme velkou sílu, a přestože se klukům ve finále vůbec nevedlo dobře, díky diskvalifikaci ostatních závodníků se i s nepovedenými časy dostali Martin, Marťas a Škuba na druhé až čtvrté místo. Z mořských vlků se douzloval Jirkáč na výborné čvrté místo a ve veteránech byl Rosťa hodně těsně druhý. Takže kluci se neztratili. A taky jsme vypomáhali s hlasatelstvím, s řazením a startováním (stříleli hlavně Marťas, Mentos a Sněhur, ještě teď neslyší…). Po polední přestávce a registraci vázaly holky. Nám jich dorazilo pouze pět… Stejně tak nám nedorazily žádní rodiče s dětmi, byť už před rokem tvrdili, že to zkusí. Aneta jako nováček se stále lepší a Micině (šestá) s Mončou se nevedlo tak, jak normálně umí. No a pak už to zachraňovaly jenom veteránky Šrámka s Janou, první a třetí, a to se Janě ve finále hodně nevedlo.  V superfinále jsme tím pádem nikoho neměli a tak Regatu vyhrál zaslouženě Jirka Vilhelm těsně před Efkou ze Sylvatiků. Po ukončení jsme balili a uklízeli a rozváželi, o půl šesté jsme byli doma. Večer od sedmé jsme ještě měli s vedoucími schůzi ve Sportu, kde se dojednávaly změny na příští rok. Co říci na závěr ? Díky všem co přišli a uzlovali a pomáhali, hanba těm, co nedošli. I když jsme nedosáhli tolika úspěchů jako loni, tak deset účastí ve finále zase není tak špatné.

Special thanks Sněhurovi za starost a zapůjčení techniky, fungovalo to výborně.

Rosťa RR.

Kategorie Jméno Umístění Nejlepší čas Čas ve finále  
Plavčíci Petr 4. z 19. 42,0 43,7  
Plavčíci Peťánek 5. z 19. 44,8 45,9  
Plavčíci Lukáš 9. z 19. 55,0 Nepostoupil  
Kadeti Martin 2. z 34. 23,4 24,4  
Kadeti Marťas 3. z 34. 25,0 30,3  
Kadeti Škuba 4. z 34. 22,7 33,7  
Kadeti Komár 10. z 34. 27,0 Nepostoupil  
Kadeti Sněhur 34. z 34. 44,3 Nepostoupil  
Mořští vlci Jirkáč 4. z 26. 20,7 20,7  
Mořští vlci Mentos 17. z 26. 27,3 Nepostoupil  
Mořští vlci Kari 21. z 26. 31,2 Nepostoupil  
Veteráni Rosťa 2. z 4. 25,5 25,5  
Lodnice Micka 6. z 44. 24,4 27,4  
Lodnice Monča 10. z 44. 29,2 Nepostoupila  
Lodnice Aneta 33. z 44. 41,8 Nepostoupila  
Veteránky Šrámka 1. z 5. 22,1 22,2  
Veteránky Jana 3. z 5. 21,8 31,9  
           
Nejlepší čas Jiří Vilhelm Celkový vítěz 13,6 15,1 TOM Uličníci

X. Zimní sraz turistů na Vysočině, Žďár nad Sázavou 8.-11.2.2007

Tato zima sice sněhu a lyžování příliš nepřeje, ale to přece není důvod k tomu, aby se turisté a přátelé nemohli setkávat. Sračky bojící se nedostatku sněhu zůstaly doma, ale jak by k tomu přišli pořadatelé, kteří se dlouho snaží sraz připravit ? I přesto se nás sjelo ve Žďáru nad Sázavou přes 500 (z toho přes 400 vícedenních) účastníků. Náš počet se pořád pohyboval nahoru dolů …. Díky nemocem i jiným problémům. Ve čtvrtek odpoledne nakonec vyrazili Tomáš, Marťas, Micka, Šrámka, Filipes, Rosťa a Kvasík dvěma auty po dálnici přes Brno (čepování benzínu a svačina) do Žďáru. Tam nás v hospůdce čekal Štěpán, který přijel od Berouna a už tam několik dnů pobýval a běžkoval. Rozložili jsme se v jedné ze dvou tělocvičen na 5. ZŠ – asi 10 min pěšky od náměstí a taky od Infocentra. Slavnostní zahájení jsme nestihli a tak jsme vyrazili alespoň do hospůdky, kde se čepovalo výborné kvasnicové pivo a kde už měl Štěpán přítele Pepu z Jičína. Filča si nevzala občanku a tak pivo nedostala… Štěpán už nás taky odpoledne zaregistroval a vyzvednul tašky s mapami, odznakami, prupiskami, pohlednicemi, pamětním diplomem, turistickou známkou…  Od rána jsme již měli snídani ve školní jídelně (párečky, na cestu potom mandarinka a obložená houska) a za busem lyžařů jsme auty vyjeli na vrchovinu za město – na Fryšavu, kde bylo na běžkování dost sněhu. Toto dopoledne navíc sněžilo a poté bylo jasno, takže jsme se vydali směrem na Tři studně, Vlachovice, Sklené a zpět na Fryšavu.  V hotelu na Třech Studních jsme posvačili a prohlédli si galerii Bohuslava Martinů. V tělocvičně jsme se osprchovali a vydali na náměstí, odkud se vyráželo na organizovanou prohlídku města s průvodcem, která končila mimořádným otevřením Poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Ale protože si naši brzdaři objednali tousty a čekali na ně (ještě že v tělocvičně měli čas…), tak nám skupina utekla a když jsme se ji vydali stíhat pěšky na Zelenou horu, tak jsme je nepotkali. Santiniho vrcholné dílo české barokní gotiky (zapsané do seznamu UNESCO) jsme ale po hodině čekání viděli (za paďocha) i se zasvěceným místním správcem a průvodcem. Zpět jsme opět šli kolem domovského oválu naší skvělé rychlobruslařky Martiny Sáblíkové a zatímco po večeři (polévka + kuře s bramborem a okurkovým salátem) starší kluci šli do sauny, Rosťa + Filča + Šrámka vyrazili do Hotelu Jehla, kde v Kongresovém salónu probíhaly besedy. Nejprve krásná a zasvěcená s pracovníkem CHKO o Žďárských vrších (Ledňáčci, Rosničky, Výrové, Kulíškové… a taky přírodní zajímavosti) a poté s prodejcem a odborníkem na slovo vzatým o běžkách a mazání lyží (v okolí se nejenom jezdí Světový pohár Zlatá lyže, ale také se zde vyrábí lyže a další potřeby značky SPORTEN a také zde vyrostlo a působí několik našich reprezentatnů). No byla to alchymie… A na závěr se podařilo panu Havelkovi pustit ještě neúplnou verzi DVD z EURORANDA 2006, kde jsme také byli. Po cestě do tělocvičny už jsme stihli pouze jedno kvasnicové… Tentokráte Filča občanku měla. V sobotu po snídani (pomazánka a na svačinu chleby s řízkem a jablka či mrkve) jsme vyjeli auty do blízkého Nového Města na Moravě, kde jsme na náměstí za desetikačku prošmejdili Horácké muzeum, o kterém jsme se dověděli před 2 týdny v Toulavé kameře na ČT 1. Taky tam dorazila část busu z Ostravy s Honzou Klegou. Kromě lidové kultury Horácka, školy, života a práce vůbec byla výborná expozice lyžařství, protože tahle oblast drží mnoho primátů. Historie lyžařského sportu, výroby lyží, výstroj, diplomy, ceny… Známý Mlejnek z Víru na nádvoří funguje ale jenom v létě, protože jinak by voda zamrzla. No a na závěr zde byly fotografie dobrovolníků (převážně skautů), kteří pomáhali s organizací ZOH v Turíně. Ty byly také super. Nakonec jsme se ochotným pracovníkům podepsali do kroniky a vyrazili do kopců do Rokytna. Už na běžkách jsme vyrazili směrem na Sykovec, Tři Studně, Kadůvek a Kadov. Hned ze začátku Rosťa hodil svoji první držku a nalomil hůlku, protože stopa se rozdvojovala a on si vybral tu, která z kopce ve sjezdu končila v blátivé louži… (V pátek se toto podařilo většině při sjezdu na Fryšavu – zajet v plné rychlosti ve stopě do díry, ale bez bahna). Tak jsme se alespoň pobavili. Měli jsme v boxu náhradní hole, ale zvládli jsme to i bez nich.  Většina členů měla samozřejmě více pádů. Dneska nám to více klouzalo a né a né to dobře namazat. Ale do Kadova jsme dojeli v pohodě a protože v hodpodě bylo plno, posvačili jsme na zahrádce s bufetem (celý den nám nádherně svítilo slunce). Při odchodu jsme potkali pana předsedu Havelku a ten Rosťu a Šrámku  nejenom pozval na štamprli Kadovánku, ale také jako největší znalec turistiky u nás povykládal o historii tohoto moku (původně Samotínského vánku)… Je neskutečné, co všechno ví a zná. Z Kadova jsme se vydali pěšky  po silnici do kopce směrem na Studnici a Paseckou skálu. V lese už bylo sněhu zase habakuk, ale my jsme si lyže obuli až na loukách nahoře a dojeli jsme zpět k autům. Po oba dny jsme ujeli vždy něco přes cca 15 km a všichni to zvládali v pohodě. I Filča, byť je běžkování její „nejneoblíbenější“ sport. Mnohé stopy byly připraveny skútrem, ale některé jsme si museli projet v divočině i sami. Po cestě zpět jsme ještě zajeli přes Sázavu do Hamer a pěky zašli pod Rozštípenou skálu za Mamutem. Část účastníků měla samozřejmě i jiný něž běžkařský program (pěší, kulturní…).V tělocvičně jsme se okoupali, odpočinuli a po večeři (knedlo vepřo zelo) vyrazili do Sokolovny na Papučový bál. Sokolovna ze dvacátých let je známá tím, že základní kámen poklepal sám T.G. Masaryk a pochází odsud i slavná fotografie z poštovních známek Masaryk s děvčátkem.  Po oficiálních proslovech pana starosty, pana Havelky a ocenění několika členů KČT se předala štafeta se stuhami do Českého lesa, protože další XI. Český zimní sraz bude za dva roky v Bělé nad Radbuzou. Ale pozor, v mezidobí příští leden bude „Mezinárodní“, který pořádáme my (Moravskoslezská oblast) pro ČR, SR a Polsko u nás v Mostech u Jablunkova !!!  No a potom se tančilo, zpívalo, pilo… Dlouhý čas u našeho stolu pobyl v debatě pan Havelka a my jsme na oplátku vytáhli placatici Kadovánku, kterou jsme tajně koupili v Kadově. Pozvali jsme ho samozřejmě i na náš letní tábor s DWJ.  Zatímco mladší většinou tlačili do mobilu, starší i tancovali (zvláště Štěpánovy kreace máme zachyceny na videokameře !). Taky přišla ke slovu kytara a trubka, když pomineme kapelu na pódiu. Do hajan jsme se dostali tak někdy mezi druhou a třetí ranní, co já vím…? Ráno po snídani (salámy, sýry + balíček – tatranky a chleby s pomazánkou) jsme balili a odvezli Štěpána na nádraží a sami vyrazili tentokráte přes Vysočinu směrem Boskovice, Prostějov (svačina) až do Ostravy. Na tomto srazu se samozřejmě našly i chybičky (mezi organizátory nebyli Tomíci, zřejmě na Vysočině nejsou, důchodci jako pořadatelé v tělocvičně nám organizovali život jako malým dětem, chyběly v tělocvičnách aktuální zprávy, muselo se pro ně až na náměstí, ozvučení v Sokolovně nebylo úplně pro všechny místa ideální, na záchodech a umývárkách /sprchy byly pěkné, ale WC celkově málo/ mohlo být i mýdlo atd.) Ale ono se to dobře kritizuje, za rok se můžeme jako organizátoři předvést my.  Ty nedostatky si schovávám jako poučení a pro naše organizátory. Někteří mladší s námi chtěli jet, ale my jsme to nedoporučili, protože jsme málokráte v této zimě  běžkovali a nechtěli jsme, ať se bez tréninku trápíme. Ale starších mohlo jet více. Už jsme v minulosti ať už jako oddíl nebo jednotlivci navštívili zimní srazy v Jeseníku, Sczyrku, Králíkách, Dolnom Kubíně … a ohlasy jsou veskrze kladné !!!

Rosťa RR.

LAGORI CUP  1.5.2007

Na prvního máje bylo sice chladněji, ale zato krásně slunečno. RR + Šakal + Kari už týdny předem chystali materiál na turnaj – hlavně se sháněly kolíky na hřiště… Brzy ráno jel Rosťa s Marťasem nakládat vše potřebné a před osmou se sešla část našich členů a Vedení a stavěli hřiště s pomocí Askalónů.  Nakonec jich stačilo 8. Spotřebovali jsme hromadu lan… Tabulky a rozmísťování si vzal na starosti Mojmír – Pirát, náš Krajský náčelník. Účast přišla velice pěkná, možná i rekordní, téměř třicet družstev ve třech kategoriích, celkem asi přes 150 lidiček. To poznáme z oficiálních výsledků.

Po nástupu začaly líté boje, které trvaly skoro až do třetí odpolední. Nutno říci, že turnaj se odehrával v přátelské atmosféře, a zápasy které jsem rozhodoval já, měly velice solidní úroveň a nadšení. Naši nejmladší (0-12 let) ve složení (Lagorižrouti ?) Adam, Peťánek, Aneta, Meloun, Yeti a Monopol skončili ve skupině druzí a tak hráli zápas o třetí místo, který prohráli 0:2 a tak na ně zbylo bramborové čtvrté místo. V prostřední kategorii (13-16 let) naše družstvo Šestka (Marťas, Monča, Tomáš, Komár, Micka a Klára) ztratilo pouze bod za remízu a byť za nás hráli i mladší, jasně zvítězili. Největší konkurence a nejvíce družstev hrálo v kategorii nejstarších (17-100 let). Vytvořili jsme tedy dvě družstva a ty si vedly úspěšně. Družstvo Na vrcholu, které jsme považovali za „áčko“ ve složení Matika, Peťa, Jirkáč, Škuba a Kvark vyhrálo jasným způsobem co se dalo a jediný, komu se podařilo jim postavit jedinkráte Lagori, bylo naše družstvo „béčko“ Pod vrcholem (Kari, Šrámka, Ježek, Mrkva, Kvasík a Rosťa) a to až ve vzájemném závěrečném finále. Pro naše béčko to byla první a poslední prohra. Takže na závěrečném nástupu jsme obdrželi diplomy a ceny za dvě první a jedno druhé místo, ceny kupoval Rosťa a budou se nám hodit – šipky, balóny, scrable, nákoleníky… Taky putovní placku jsme pro nejlepší oddíl obdrželi po dvouleté přestávce my.

Po úklidu jel ještě všechno vybalit RR s Matikou do Proskovic (a taky nakrmit psy a zadělat další díru v plotě…). Pěkně jsme si zahráli. Ještě je třeba zmínit další členy Vedení, kteří pomáhali  s rozhodcováním, hlavně Krisa a Jana, dále ještě dorazila Barča a Stáňa se psem.  Z oddílů dorazili Asakaloni, Hogani, KaM, KADAO, Průzkumníci, Sylvatik, Sedmička, Bludný Kruh…

RR.

Vodácká táborová škola na Salze, Wildalpen Rakousko 7.-10.6.2007

Vyjeli jsme s Karim ve středu večer, tedy až kolem 21 hod, protože jsme měli dost práce a ještě jsme tiskli Seminární práce na téma Odra a Opava. No a Karimu mění doma okna… Naštěstí se Libro uvolil pohlídat během čtvrtka byt, protože s řemeslníky nebyla řeč.Cesta byla nakonec dlouhá téměř 500 km a jeli jsme přes Brno a Vídeň na St. Pölten a poté ještě asi 100 km serpentinami do hor do campu Wildalpen. Tam jsme byli s přestávkami kolem páté ranní a kolem šesté přijel bus z Val Mezu a Vsetína s hlavní částí výpravy. Později ještě dorazili rakušáci (Wolfgang a přátelé z ÖTK Jugend) a Pacováci vlastním Tranzitem. Po postavení stanů a přístřešků se ještě dopoledne odpočívalo a kolem poledne jsme vyfasovali  helmy, pádla, vesty, neoprény, lodě a vyrazili busem proti proudu ke staré přehradě Prescenyklause, která kdysi zadržovala vodu pro vory (převážení dříví do údolí). Tam jsme postupně nafoukali lodě (hlavně Pálavy, nám nově poznané Ria a taky nějaká ta Fileta a kajaky), hlavně díky dvěma „vysavačům“ se třemi hadicemi, které dokázaly loď nafoukat natotata. Protože nás bylo kolem padesáti, byla to celkem slušná flotila. Tento první den byl hlavně „zaučovací“ a tak jsme sem tam na klidnějších místech cvičili některé záběry a manévry. Někteří se zprvu i koupali, ale další dva dny  s přibývajícími zkušenostmi to bylo stále lepší a lepší. Říčka Salsa, přítok horního toku Ennsu (u té jsme byli před měsícem u Dunaje na cyklovýpravě !!!, to je náhodička) se vine napříč východním koncem Alp a klikatí se řídce osídleným územím úchvatné krásy podhůřím masívu Hochschwab s nejvyšším štítem 2277 m.n m. stejného jména. Že je Salza krásně čistá a dravá, to snad ani nemusím psát… Vidět je vždy na krásné kamenité dno a to i v hlubokých kamenitých zátočinách. Kolem šesté odpolední jsme byli u campu a tam jsme si všichni sjeli před zraky diváků první pořádné peřeje a válce. Odborníci nechť mi odpustí nesprávné názvosloví. Večer měla většina volno, ale někteří včetně nás probírali s vedoucím kursu Jardou Česnekem – Tajmenem – testy o vodáctví až do úplného uspání…

V pátek jsme pro změnu vyrazili z kempu po proudu dolů. Řeka byla krásná, peřejnatá, se skalami a mostky všeho druhu. Díky krásnému počasí (až ke třiceti stupňům) jsme i několikráte u příhodných míst zastavili a skákali do vody z můstků a skalních vyvýšenin. Honza Česnek z můstku skákal jako borec i s kajakem ! Hold to umí. Kemp se naplnil (Rakousko, Německo, Česko) a na řece jsme potkávali spoustu různých skupin a kursů ať už na nafukovacích kánoích různých druhů, kajacích či raftech nebo roztodivných jiných nafukovacích lodích. Prostě krása. I závěrečný úsek soutěskou byl velice pěkný. Těch několik hodin na řece vždy uběhl rychle a přitom jsme profrčeli spoustu kilometrů.

Večer jsme ještě s Karim a dalšími kluky (od Tajmena a ze Zlatých Šípů) vylezli na kopec nad kempem. Tedy od řeky prudce vzhůru na téměř tisícovku, pěkně jsme se zapotili. Ale nádherný výhled stál za to. A zápis do vrcholové knihy…

V sobotu ráno někteří šípáci vyrazili na tůru, psaly se testy z vodní turistiky  a  někteří vyvolení si poté chtěli splnit praktickou část instruktorského kursu. No, i já s Karim jsme se při této zkoušce ve válcích dvakráte vykoupali (nebyli jsme zdaleka sami), prostě ještě nejsme taková sehraná dvojka jako jiní, kteří takové řeky jezdí pravidelně.

No a následně jsme se přidali k ostatním a vyrazili jsme ještě jednou dolů po proudu stejnou krásnou cestou jako v pátek až ke „schodům“.  Ze začátku se nás Jarda s Jirkou Homolkou snažili doučit naše nedostatky, no, snad se alespoň něco povedlo. Na konci trasy jsme opět sbalili lodě do obalů, nasedli do busu a příjemným údolím se vrátili do campu. Kdo si chtěl opravit „soutěžní“ jízdu, tak dostal příležitost, ale my jsme to už vzdali. Byli jsme uježdění tak akorát.

Večer už se balilo, schovávaly se věci na půdu, 2x jsme stačili zmoknout při přeháňkách atd.

Mezitím jsme se také sbalili a rozloučili se všemi. A taky přišla dobrá zpráva – SMS z domova, že oddíl mezitím rozdrtil všechny soupeře na Hlučínském Pasáku a počtvrté za sebou jsme si odvezli ze softbalového Hlučína putovní šťít pro celkového vítěze. Tož to nás velice potěšilo.

Bus se rozhodnul vyjet až ráno, ale to bylo pro nás zbytečné a tak jsme kolem 21:00 vyrazili za šera na 500 km dlouhou cestu zpět. I s nočním obědem na Rohlence a půlnočním přejezdem Vídně jsme byli kolem třetí ráno v Proskovicích, vyložili matroš na usušení a rozvesli se domů k rannímu spánku.

PLUS + krásné počasí, krásná řeka,v kempu všechny nápisy i v češtině (snad tam češi při tom množství vodáklů mají slušnou pověst…), dobré lodě (Ria nás „rekreanty“ nadchly), zkušení lektoři, kteří tuto činnost nejenom pro tomíky dělají opravdu z nadšení za hubičku !!!! (kemp + dozor instruktorů + veškerý materiál za pouhých 1.200,– Kč !!! + doprava busem nebo po vlastní ose z ČR), výborný oddíl TOM Zlaté Šípy, který dal dohromady cca 25 členů jenom na tuto vodu a díky kterému se mohla tato vodácká škola uskutečnit, i mladí a malí členové Šípů tuto řeku sjeli bez problémů, výborný autobusák, naše krevní skupina… zkušený lektor a jeho synové, Jarda Česnek je i přes překonané zdravotní problémy pořád hrrr do vody, je to nestárnoucí ikona moravského vodáctví. Príma účastníci i z jiných oddílů, Kamarádi Pacov, Šlápoty, Vsetíňáci s Jirkou Homolkou a Viktorem Staškem, kteří kromě dobré nálady a focení a filmování se ještě tradičně bavili s rakušáky. Krásné údolí, pěkná obec Wildalpen. A co hlavně !!! Krásná čistá řeka, příjemní lidé  – tak jak to v Rakousku známe, za desítky kilometrů plavby jsme nepotkali v řece a okolí jediný odpadek, igelit či pet láhev !!! Zato když jezdíme na Odře či Opavě, je to jedno velké smetiště… Taky  že jsme kromě „soutěžních ukázek“ ani jednou neudělali.

NULON  – průměrný kemp, průměrné – ale čisté zázemí, povrch spíše kamenitý než travnatý, tlustá karimatka nebo nafukovačka nutností.

MÍNUS - nepříliš jasné zadávací informace o kursu ( my naštěstí máme v oddíle prostředky, skočíme do auta, naložíme co máme a jedeme…). „Málo vojenský režim“, něco se nejasně řeklo  a poté ještě hodinu trvalo, než se to provedlo. Prostě nám chyběl  ten náš oddílový nástup, kde se pískne, jasně řekne, vysvětlí a provede. Při grupě padesáti  lidí to obvykle polovina neslyšela anebo polovina o tom ani nevěděla. Prostě tomu chyběl takový ten řád a jasnost, na který jsme zvyklí u nás v oddíle. Sem tam dospělý kuřák, (rakouský i český), který kouřil i v blízkosti kinderů při vysvětlování.  To je pro nás nepřijatelné. Jo a taky hrozný bordel na našem, českém tábořišti !!! To bylo až ostudné, jak na špinavý stůl nešlo nic položit a ke stanu se nedalo přes odpadky dostat,m velká překážková dráha přes možné i nemožné… O pořádku ve stanech ani nemluvím. NO PROSTĚ U NÁS na táboře jim to všem letělo ven a klikovali by jak strhaní !!! No a někdy nevhodná mluva lektora, to nezní příliš pedagogicky !

ZÁVĚR – naši kadeti a mnozí námořníci by příští rok neměli váhat a vyjet. I naši spříznění členové a rodiče by se mohli přidat, tahle šance se nemusí mockrát opakovat… Příští rok by to měla být naše priorita.

Rosťa RR.

ŽELEZNÝ TOMÍK  LITOMĚŘICE, 13. ročník 11.-13.5.2007

Třináctý ročník pro nás začal nešťastně. Jednak několik solidních dvojic nedorazilo (nemoci, domácí zákazy atd.) a jednak se Rosťovi při svážení kol Maracaibu z Třince začala vařit voda v dodávce a tak ostatní museli před klubovnou u busu čekat trošku déle. Naštěstí nám Rosťův brácha půjčil  urychleně jinou, kterou z firmy dovezl Kari se Šakalem a tak se mohlo od klubovny vyrazit asi jenom s hodinovým zpožděním.  Celou cestu tam i zpět dodávku s vozíkem a hromadou kol musel odřídit Kari, protože ostatní chlapecké Vedení se na tuto akci vyprdlo. A Rosťa musel jet na třídenní školení KČT do Loučné nad Desnou, kde se představoval nový stojan na mapy Vysočina a další nutné věci, kde jako zástupce dodavatelské firmy nemohl chybět…  A k tomu bylo v sobotu důležité povolování táborů na Libavé… Ale zpět k věci. Cesta do Litoměřic proběhla v pohodě (jelo se po D1 na Prahu) a po cestě se hledělo na filmy DVD (Garfield 2, Růžový Panter, Silent Hill…), takže nuda asi nebyla, obzvláště při tom posledním jmenovaném hororu. Vezl nás náš dvorní autobus Osoblažské dopravní společnosti od Jirky Zedka, kterým cestujeme již několik let spolehlivě  po Evropě a hlavně do Německa.  Na místo jsme dorazili kolem jedenácté večerní a po úspěšném postavení stanů jsme šli rychle na kutě. Pouze se muselo pomoci nováčkům, ale Kari, Marťas, Komár a Kvasík to zvládli.  Ráno jako vždy jsme byli vzbuzeni mongoly z blízkých českých oddílů. Opakuje se to každý rok. My cestujeme štreku a skoro nespíme (což je na náročné závody handycap)  a blízcí dělají bordel od pěti rána a jejich vedoucí jsou bůh ví kde. Adga adga.
Po snídani se musela smontovat kola  a díky deštivému počasí se start prodloužil. Nástup a vysvětlení trati se konalo až kolem 10 hodin, kdy se dešťové mraky trošku umoudřily. Naštěstí je to stejné jako každý rok. První se vydali na trať muži, poté co si vylosovali kánoe. Náš Kari s Frenkym se Zálesáků šli hned jako čtvrtí. Pak následovali dorostenci, ženy dorostenky, žáci, žákyně a nejmladší Tomíčci. Počasí už bylo celkem slušné až na pár kapek. Závod se protáhl až do odpoledne, takže Kari ještě v pohodě stihl odřídit loď Melounovi a Yettimu a ukázat jim zbytek trati. Po doběhu dostali všichni koblihu, šli jsme se osprchovat do nově opravených sprch a pak už čekali na výsledky.
Čekání bylo letos velice dlouhé (až do půl sedmé), ale naštěstí mělo pro nás  příjemný konec. Nejmladší Meloun a Yeti zvítězili a stejně tak žákyně Micka + Monča, byť jejich soupeřky byly minimálně o hlavu větší a starší. Žáci Marťas a Tomáš byli druzí, dorostenci Komár a Kvasík třetí stejně jako ženy Filča a Šrámka. Velice pěkně se ještě umístili muži Kari s Frenkim na pátém místě a taky Aneta s Bobešem nebyli zdaleka špatní. Do výčtu našich dvojic zbývají ještě žáci Ucho s Tomem a Matěj s Danem. Ale protože jsme dosud neobdrželi podrobné výsledky (nemáme ještě ani loňské…), rozepíšu se později. Tradičně pěkné ceny, které zajišťují obětaví pořadatelé – Litoměřičtí Delfíni pod vedením Jindry Černého nám osladil dort pro nejúspěšnější oddíl ! A k tomu naši přátelé a spolucestující z Maracaiba Třinec byli celkově druzí, takže naše autobusová výprava byla mimořádně úspěšná !

Při cestě zpět jsme určili jako „kulturní zastávku“ Prahu (loni to byl Terezín, předloni Říp, ještě dříve Jezernice, Sloup v Čechách…). V Praze zrovna probíhal mezinárodní maratón… Zaparkovali jsme na Hlavním nádraží a pak pěšky vyrazili přes Václavské náměstí – tady jsme se nadlábli, Staroměstské náměstí – někteří byli poprvé v Praze, tak jsme museli počkat na odbíjení orloje a přitom jsme sledovali doběh maratonu, Karlův most až na stanici metra Malostranská. Metrem jsme se svezli a za 2 hodiny jsme tak byli zpátky u autobusu a pokračovali v cestě domů.

Po cestě zpět nás bohužel stihla povinná dlouhá řidičská přestávka před Ostravou a tak Kari s Kvasíkem, Rosťou a Sněhurem stačili u klubovny vyložit a přeložit a smontovat všechny kola.  Po rozloučení ještě Rosťa vyrazil s koly do Třince, kde se rozloučil s Maracaibem a jejich hodnými rodiči, kteří je s úsměvem a nadhledem svezli do Ovy a zpět. No a potom zavézt vozík do práce, umýt a uklidit a vrátit dodávku a v deset večer být doma jako na koni…

Stejně jako v minulých letech i letos některé nejmenované ostravské oddíly slibovaly do poslední chvíle účast ve výpravě a jako každý rok se ukázaly jako sračky a nedodaly do velkého busu ani hlídku, takže reprezentace kraje (naštěstí úspěšná) zbyla jako obvykle na nás a na Maracaibu.

Za oddíl sepsal ten, který tam vůbec  nebyl, ale který to celé zařizoval a případně ponese i finanční

následky……. Náklady na výpravu činí cca 33.000,– Kč, přičemž účastníci vyberou asi 8.000,– Kč.   Takže nám buď finančně pomůže jako každoročně  naše ústředí Asociace TOM, nebo to bude Rosťa doplácet ze svého.

Rosťa RR.

15. Jarní Tisácký běh 14.4.2007

Po jednoroční přestávce jsme dorazili na Sylvaťácký běh, tentokráte už né do Bělského lesa, ale k Odře se startem a cílem u kluboven na Husarove. Po zápisu a nějakém tom čekání se uskutečnil nástup s vysvětlením trati  a poté se již vyráželo ve dvouminutových intervalech na trať ve čtyřech kategoriích.  Po cestě nás čekalo 36 průběžných otázek na téma „koně“  (první dvě kategorie ty otázky měly lehčí a starší to měli tak spíše jako tipovačku) a 12 kontrol převážně branného zaměření (lukostřelba, zabíjení hřebíků, gymnastika – stojka, most, trakaře, uzlování, švihadla, skoky v gumácích, lanové lávky,  hledání cukru v mouce,  zábavný člunkový běh podle seznamu, přeskoky tyčí…).  Celý den nám vyšlo krásné slunečné počasí. Po doběhu někteří hráli různé hry na zahradě a někteří se vydali na oběd do Sportu či pro nanuky. Výsledky dopadly dobře, protože všichni co mohli, tak se umístili „na bedně“. A kdyby Meloun s Yetim nebyli „až“ druzí, vyhráli bychom všechny čtyři kategorie. Takže spokojenost. Kromě níže vypsaných dvojic do počtu 16 členů dorazila ještě Jana, která nás fotografovala na trati a Šrámka, které nakonec odpadlo sobotní vyučování ve škole.  Výsledky nám Prófa zašle později, ale na trasu vyběhlo cca 30 družstev z oddílů Čmoudík, Sylvatik, Bludný kruh, Hogan a 38. oddílu. Snad jsem na někoho nezapomenul.

Rosťa RR.

  I. Kategorie 1.-5.třída
2. místo Meloun Yeti
  II. Kategorie 6.-9.třída
1. místo Martin Marťas
2. místo Monča Micka
3. místo Bobeš Adam
7. místo Aneta Lucka
  III.Kategorie Střední škola
1. místo Kvasík Komár
  IV.Kategorie Starší
1. místo Kari Rosťa

IV. Hlučínský Pasák 9.6.2007

Po osmé ráno jsme se sešli na zastávce Sad Boženy Němcové v Přívoze. Členové pod vedením Komára nasedli do busu č.56 a po rozhovoru s řidičem zjistili, že 45 min jízdenka je málo a tak si museli někteří dokoupit 15 minutové. Celý DPO jsou Mongolové, cestování je složité a kde má člověk vlastně zjistit, kolik zaplatit ?

V Hlučíně na stanovišti jsme přibrali bezradnou „Dvojku a Třicítku“ a popošli na štěrkáč. Tam nikde nikdo, jen paní u pokladny chtěla vstupné. Naštěstí za chvíli dorazil Frenky (nebo jak se  píše…) a vyjednal vstup grátis. V areálu už trénovali Zálesáci a Maracaibo. Po nástupu a domluvení pravidel si Ivan vzal na starost turnaj mladších (4 družstva) a po chvíli, kdy se nic nedělo, si starší vzal Frenky.

Naši mladší vytvořili dvě družstva. První – Marťas, Martin, Patrik, Micka a  Monča, jako naše elitní družstvo, rozbilo všechny ostatní vysokým skóre 30:1, 20:0 a 23:1. Je třeba dodat, že hlavní rozhodčí musel omezit počet bodů na jednu směnu na 10, protože jinak by naši hráli ještě teď a skóre by bylo několikaciferné, stejně jako loni.  Naše druhé družstvo – složené hlavně z letošních nováčků – Aneta, Meloun, Adam, Wíťa, Bobeš a jeho kámoš Ondra – sice prohrálo s našimi 1:30, ale další dva zápasy proti Zálesáku a „Dvojce s Třicítkou“ vyhrálo jasně asi 22:8 a 16:8. Takže první a druhé místo bylo naše. Je třeba říci, že v družstvech soupeřů nebyly žádné malé děti, takže pro naše mladší je to pěkný výsledek. Nepochopili jsme ovšem, proč se Wíťa po prvním zápase vypařil a odjel domů, aniž by někomu něco řekl !!!!!!!!!!

Naši Veteráni nad 15 let (Komár, Šrámka, Kvasík, Matika, Jirkáč, Ježek, Jana, Mrkva a později Šídlo dorazila i s rodinou) měli za konkurenci Zálesák, Maracaibo a „Dvojku s Třicítkou“. Nad prvními dvěma družstvy to dopadlo s výrazným skóre v náš prospěch, asi jako u těch mladších… No a posledně jmenované družstvo už proti nám odmítlo hrát… Myslím si, že Dálava jsou tím pádem dost velké sračky, odstoupit bez boje a ani se nepokusit.

Mezitím jsme se odbíhali koupat a občerstvovat, takže příjemné s užitečným. Závěrečný nástup kolem 15:00  byl jasný – počtvrté za sebou jsme si odvezli domů putovní placku. Asi bychom jednou neměli přijít, aby vyhrál někdo jiný…

Domů už jsme všechny děcka vzali domů auty, protože se sjelo dost motorizovaného Vedení.

Šrámka.

SOFTBALOVÁ ODDÍLOVKA 7.6.2007 

Zatímco Rosťa a Kari se plácali na Salze na Vodácké táborové škole v Rakousku, oddílovka zbyla na Šrámku. Tím pádem jsme ji zasvětili tréninku softbalu – v sobotu je Hlučínský pasák a my obhajujeme prvenství z předchozích tří let.

Protože nás bylo nejdříve málo, domlouvali jsme se na dalších akcích a družiny si opravovaly nástěnky. Až kolem půl šesté jsme vytvořili dvě družstva a cca hodinku do půl sedmé hráli, víceméně Hnědá proti ČernoZelené. Z počátku jasně vyhrávala Hnědá, ale poté se to otočilo a skončilo to zhruba remízou. Tak snad nás přijde v sobotu dostatek…

Šrámka.

Bambiriáda CVČ 25.-27.5.2007

Na Bambošku jsme šli společně v sobotu 26.5.07 a sraz jsme si dali ve dvě hodiny odpoledne. Dorazil Bobeš s kámošem, Míša, Aneta, Šrámka, Micka, Rosťa, Kari, Yeti, Meloun, Marťas, Kvasík a Sněhur. Na hřišti měly různé organizace hry a soutěže a za splnění se dávaly razítka do Bambipasu. Např. horolezecká stěna, lanové lávky, různé hody, míčkové souboje, střelba z luku a vzduchovky, bludiště, zhášení  plamene ze svíčky a tříkací pistolí atd. atd. Pokud bylo razítek cca 10, dostal se účastník do slosování o drobné ceny, které se vyhlašovaly každou hodinku. I uvnitř domu dětí byly ve třídách různé soutěže a předváděčky, Policie ČR se svou laserovou střelnicí, stolní hry, rukodělné práce a další. Naši mladí obešli většinu atrakcí, zatímco staří už dělali, že to pro ně není dost dobré (ale našlo by se i pro ně, jenom chtít). Před domem bylo pódium s různými vystoupeními a koncerty a taky stánky s občerstvením. Zdrželi jsme se asi dvě a půl hodinky. Původně jsme ještě chtěli jít na koupák, ale trochu se zatáhlo a na tak krátký čas už to nemělo cenu.   Je třeba říci,  že nejvíce programu si připravily oddíly z naší Asociace TOM a Rosťa s Karim pomáhali s návozem a odvozem  ve všech Bambi městech (Ostrava, Třinec,  Havířov, Krnov).

Rosťa RR.

Krajský sraz turistů ONDŘEJNÍK 16.6.07

Tento sraz – v rámci oslav 100 let chaty na Ondřejníku – jsme pojali jako většinu našich výprav, cyklisticky. Ráno jsme svezli dodávkou kola z Proskovic, Výškovic, klubovny, Hrabůvky a sjeli jsme se na nádraží Ostrava – střed. Rosťa musel na schůzi Krajské komise značení a tak zůstal do oběda v Ostravě a ostatní jeli vlakem (někteří s Karim dodávkou) do Frýdlantu nad Ostravicí, kde u fotbalového stadiónu začínaly turistické trasy. A tak jsme vyrazili na Čeladnou a poté na Ondřejník (po cestě se sbíraly i borůvky a jahody), kde kolem poledne proběhly malé oslavy a taky byl zapálen oheň (ale byl dost „zelený“, tak spíše čadil než hořel). Rosťa dorazil na kole na kopec až po jedné odpolední a potkal tam spoustu známých, předsedu a místopředsedu naší Asociace, předsedu a čestného předsedu KČT, naše krajské náčelníky KČT a Asociace a další a další. Takovou koncentraci zapříčinilo mimo jiné zasedání ÚV KČT na Čeladné. Mezitím si naši mladí prošli Pohádkový les, který připravili tradičně TOMíci z Divočáků pod vedením Mariánky, takže byli orazítkovaní všude až až. Po dostatečném zatočení se na kolotoči jsme nakrmili šunkou místní kotě a zajeli si kolem Ondřejníku lyžařskou trasu (tu kratší, cca 5 km), kterou jsme někteří už jeli a nejbližší zimu určitě zase pojedeme.

Poté jsme sjeli asfaltkou na Pstruží a po sjezdovce blíž u Čeladné dolů až k Šiškům, kde nás čekalo občerstvení a hlavně velká trampolína na zahradě. Na vlak jsme to stihli v pohodě, koneckonců jezdí skoro každou hodinu. V Ostravě jsme se rozvezli i s koly většinou až domů a Kari s Rosťou jeli ještě do práce do Proskovic. Peťánek zůstal v Beskydech na chatě. Mělo sice podle pražské předpovědi pršet, ale nakonec vůbec nepršelo a bylo příjemně. Dnes dorazili: Jana, Martin, Monča, Peťánek, Aneta, Yetti, Bobeš, Meloun, Kari, Komár, Rosťa, Šrámka, Marťas, Micka  a taky Jitka, Klára a Veverka.

58. sraz oddílů 28.-30.9.2007 Bítovský mlýn

Díky volnému pátku jsme vyrazili už ráno. Nejprve od klubovny a později z konečné v Porubě na Vřesinské auty. Nacpali jsme se na ten kousek dozadu do dodávky.  Ještě dříve než my dorazili Modré Šípy, BVÚ a Zlaté Šípy z ValMezu. Po stavění stanů jsme vyrazili na dřevo a hlavně na klády na sezení. Protože jsme je nechtěli lesákům řezat, museli jsme přitáhnout celkem těžší kousky. Někteří ale neodolávali a více než dřevo sbírali houby…  A taky během dopoledne několikrát pěkně lilo. Odpoledne  se musel do Ovy vrátit Rosťa ( 50. let výročí gymplu Volgogradská) a taky přibral Radima, který musel na Bečvy. Během pátku a soboty dopoledne se chystalo a kecalo, počasí se naštěstí umodudřilo a dále bylo pěkně slunečno. Večer se šlo kupodivu brzy spát a tak když přijel Luděk se |Simčou ze Žiliny, tak ani nemohli najít to správné tábořiště… Postupně nám přijížděli další a další členové, takže na sobotní slavnostní nástup nás bylo už přes třicet. Mrkva s Karim a Matikou zašli na schůzku vedoucích a taky se snažili oddíl připravit na Pětiboj, který tentokráte sestával ze Štafeťáku, Signalizace, Člunkového běhu, Šifrování a Tábornické všestrannosti.  I další oddíly si připravily soutěže a bylo jich dost, až to Akima překvapilo. Na Pětiboj jsme nakonec vytvořili dvě dívčí družstva (vedly je Klára a Pavla) a jedno chlapecké (Komár), přičemž Bobeš a Peťánek ještě vypomáhali v družstvu Orionu.  Ve Štafeťáku byly naše holky velice dobré, první a třetí a kluci druzí, nestačili pouze na BVÚ „A“. Poté se všichni rozprchli na soutěže, přičemž naši soutěž „Hasič“ se stříkacíma pistolkama obětavě pořádal Kari se Sněhurem celé odpoledne. V našem hangárku bylo úkolem stříkací pistolkou zhasit svíčku. Část Vedení hrálo volejbalový turnaj, ale nedařilo se jim tak jako loni, kdy vyhráli. Nakonec po dvou prohrách a čtyřech výhrách byli třetí. Ve Hbitém uzlíku to taky nebylo tak jako loni,  ještě že Monča vyhrála nejmladší kategorii do 12 let. Chyběla tomu trošku průprava a rozuzlování, Marťas byl i přes nejlepší časy disk… a ostatní sbírali čtvrtá a pátá místa. Zato v Lasování jsme byli lepší, Komár čtvrtý a Rosťa první. K večeru jsme narychlo nacvičili písničku (Dědek s cibulí) a scénku (Slepí hasiči na golfu) a po půl osmé začal táborák. Původně jsme si mysleli, že bude programu málo, ale nakonec bylo scének dosti. Některé nás opravdu pobavily (Cihlenka, To bylo poprvé…). Třeba se to Sněhurovi podařilo natočit na video. Po táboráku někteří odjeli domů (Šídlo, Lea, Kvasík, Mentos, Kondořice s dětma…) a my staří jsme bafli kytary  a žestě a cingrlátka a dlouho do noci u jednoho ze dvou ohňů hráli naše oblíbené staré songy, Ryvoly, Pacifik, Spirituály… Výrazně nám v tom pomáhal Pařez ml., máme na písně obdobnou krevní skupinu.  V neděli jsme se váleli do osmé, někteří i déle. V podstatě se do nástupu v jedenáct hlavně snídalo a balilo. Nejprve se vyhlašovaly soutěže oddílů (naše diplomy přichystal vzorně Sněhur) a poté soutěže BVÚ a Pětiboj. Tyhle výsledky nás potěšily nejvíce, protože jsme poprvé v historii vyhráli oba dva Štíty vítězů, což se v minulosti povedlo opravdu málokomu. Holky zvítězily a kluci byli opět druzí za BVÚ „A“, ale tím pádem Štít připadnul už potřetí za sebou nám. Opět nám říkají plackožrouti…  Takže po velké radosti jsme se vyfotili s trofejemi (na dobrých výsledcích mají zásluhu všichni, nejenom ti šťastnější v družstvech „A“) a část Vedení zašla ještě na schůzku vedoucích a pak se uklízelo, balilo a loučilo. Velké poděkování patří především těm členům, kteří na Sraz dorazili z velké dálky, Pavle z Berouna, Luďkovi a Simči ze Žiliny, Nancy z Hranic, Mirďovi z Krnova,  Hance z Domaslavic, Kláře a Veverce ze Pstruží, Janě + Martinovi + Monči z Havířova, Radimovi z Bečvy, Kvasíkovi z Bohumína, Mentosovi ze študácké Prahy… My jsme takový celostátní oddíl. A taky dalším: Šídlo, Lea, Nicol, Patrik, Kvasík, Matika, Mrkva, Kari, Rosťa, Šrámka, Sněhur, Komár, Marťas, Meloun, Kraťas, Tom, Bobeš, Peťánek, Zuzka, Aneta, Katka… Snad jsem na někoho nezapomenul, 35 ? Během srazu jsme potkali taky spoustu starých známých. A na závěr úspěšné výpravy ještě soupis diplomků, které se ke mne dostaly:

2. místo

Obří pavučina

Micka

3. místo

Do pekel volající

Mrkva + Matika

2. místo

Dekomlat

Simča

1. místo

Dekomlat

Komár

3. místo

Volejbal

Vedení – Oblečený čaj

2. místo

Šifrování

Orion „B“

3. místo

Písnička u táboráku

Oddíl

1. místo

Kronika

Oddíl

1. místo

Lasování

Rosťa

3. místo

Signalizace

„A“ – Komár

1. místo

Člunkový běh

„A“ – Komár

2. místo

Štafeťák

„A“ – Komár

2. místo

Šifrování

„A“ – Komár

2. místo

Štít vítězů

„A“ – Komár

2. místo

Člunkový běh

„A“ – Klára

2. místo

Šifrování

„A“ – Klára

1. místo

Štafeťák

„A“ – Klára

3. místo

Tábornická všestrannost

„A“ – Klára

1. místo

Štít vítězů

„A“ – Klára

3. místo

Člunkový běh

„B“ – Pavla

3. místo

Štafeťák

„B“ – Pavla

5. místo

Štít vítězů

„B“ – Pavla

3. místo

Nejlepší deník

Rosťa + Šrámka

1. místo

Hbitý uzlík

Monča

AZIMUT 2007   Bělský les 13.10.2007

Počasí bylo mírně chladnější, přesto se nás sešlo u Koliby 9 hlídek. Po registraci a nástupu se hned odpískal start rogainingu  a tak jsme podle mapy vyrazili po celém Běláku na 16 odstupňovaných kontrol. Do hodiny zvládly najít všech 16 kontrol pouze dvě družstva, obě naše. Marťas + Martin a Kari + Rosťa  měli v cíli ještě deset minut čas do limitu. Zato někteří mladší stihli sotva 4 kontroly… Následně pokračovaly soutěže v Areálu na okruhu. My jsme pořádali Tábornickou kimovku (20 turistických a tábornických potřeb, za každou správně napsanou bylo půl bodu) a Mapy (hledalo se během 2 min limitu 10 vylosovaných míst v mapě Beskyd (do 14 let) a v mapě Opavska (nad 14 let). Další soutěže byly  – Střelba, Lanová lávka, Zdravověda, Rostliny, Puzzle zvířat, Odhad vzdálenosti  a Hod na cíl.  Na výsledky se hodně dlouho čekalo, byť startovalo pouze 30 nebo 31 hlídek. Pirát to musel cpát do PC, přičemž ručně bychom to zvládli za chvilku. Ještě že ochotná Dakota ve své polní kuchyni dělala výborné placky (a bylo jich hodně) a taky čajík byl k dispozici. A taky si skupinky mohly najít geocachingem malý poklad podle GPS. I přesto jsme na nějakou dobu odešli do klubovny, kde kluci pokračovali v přeinstalacích PC (Kvasík, Sněhur a Ježek na tom makali  už v pátek  dlouho do večera), Fan klub pouštěl „draky“ z vojenských papírových čepic a holky nakrmily naši oddílovou čičinu.

Před patnáctou hodinou bylo konečně vyhlášení výsledků. Zatímco starší vyhráli vše, čeho se zúčastnili, mladší odcházeli poraženi, tedy nic moc, spíše řev, že jo. Ale je dobře, že si příchozí dobře zazávodili. Zbytek se dočtete v tabulce, i to, jaké kontroly byly a za kolik bodů. Přesné výsledky určitě dostaneme od RADAMOKu a Piráta později.  I poté šli někteří pracovat do klubovny nebo si vzít věci do PD. Někteří odchvátali domů a někteří k Vladimírovi na večerní oslavu narozenin… Kromě 18 závodníků ještě dorazil Ježek. Pěkné ceny byly buď sladké anebo věnované Armádou ČR (psací potřeby, čepice, maskované prezervativy, zapalovače, hrnky, propagační předměty…).

Rosťa RR

 

2. místo Adam + Peťánek Kluci do 14 let   31 Roh oplocenky   56 Význačný strom
4. místo Kraťas + Robin Kluci do 14 let   32 Roh hustníku   57 Velká bříza
5. místo Yeti + Meloun Kluci do 14 let   33 Křižovatka lesních cest   58 Základ sloupu
2. místo Monča + Aneta Holky do 14 let   34 Výpusť   61 Soutok potoků
5. místo Sněhur + Katka Mix do 18 let   41 Krmelec   64 Propustek
1. místo Martin + Marťas Kluci do 18 let   42 Trubka   66 Jáma
2. místo Kvasík + Komár Kluci do 18 let   43 Výpusť   69 Křížení pěšin
1. místo Šrámka + Jana Holky nad 18 let   44 Zákrut potoka      
1. místo Kari + Rosťa Kluci nad 18 let   55 Jáma s vodou      

Rádcovský kurs BVÚ  24.11.2007

Tak se jmenuje každoroční podzimní příspěvek BVÚ ke vzělávání mladších rádců a vedoucích. Příchozí (asi 40 zájemců) se rozdělili do 5 skupin A, B, C, D a E a ty se po celý den s malými přestávkami přesunovaly po klubovnách a učebnách a nasávaly nové informace. Lektoři byli – Chemik, Akim, Pařez, Tonda (z BVÚ) a Meggi (Dívčí Trojka). No a vyučovala se: Zdravověda, Odbornosti hrou, Hry, Jak připravit schůzku a Kreativita.  Od nás dorazili Komár, Bobeš a Marťas, za to jim díky. Čekali jsme ale větší účast kadetů či námořníků.

STAROBĚLSKÁ PAŽBA 6.10.2007

Po loňské akci TREFA 2007 v Orlové jsme vyrazili na střeleckou soutěž blíže,  do Staré Bělé. Pořádal ji Pavouk a jeho oddíl Sihasapa, který je zároveň členem AVZO (následovník Svazarmu) a tím pádem mají ke střelbě blízko. Sraz jsme si dali o půl třetí u klubovny na kolech a  vyrazili jsme hned poté, co jsme nakrmili naši klubovní  kočičku a jen co jsme ji z pod krku vytáhli tradiční klíště. Přes Bělský les jsme přejeli za chvilku, mladí šlapali jako diví. Sihasapa má klubovnu hned pod Sokolovnou a díky tomu, že tam má i zahradu, udělali si tam malou střelnici. Po registraci jsme postupně stříleli dle kategorií – I. 0-10 let, II. 11-15 let, III. 16-99 let. Nás dorazilo celkem 16, Šrámka, Yeti, Meloun, Bobeš, Micka, Sněhur, Peťánek, Zuzka, Aneta, Rosťa, Komár, Kari a Ondra na kolech a Havířováci Jana + Martin + Monča busem. Střílelo se ze dlouhé vzduchovky z leže, z kleče, ze stoje a z krátké pistole ze stoje. Střelba a zásahy se sledovaly dalekohledem a tak se po každé ráně střelec mohl ujistit na velkém terči, kde padla jeho posledné rána a podle toho se zařídit. A taky byly vždy tři zástřelné rány.  Kdo zrovna nestřílel, tak hrál různé deskové hry anebo koukal na www stránky Sihasapy. Dá se říci, že až na dva členy se ostatní nijak mezi první místa neprosadili. V nejmladší kategorii jsme nikoho neměli, ale zato Martin vyhrál suverénně s velkým náskokem kategorii II (117 bodů ze 150 možných) a Rosťa kategorii III (118 bodů) až  po rozstřelu ze vzduchovky ve stoje s Magdou z pořádajícího oddílu, která dosáhla v základním kole stejný počet bodů. Třetí v pořadí byl Pavouk. Historický rekord je 119 bodů, takže Martin s Rosťou byli kousíček od překonání. Při vyhodnocení výsledků vítězové obdrželi sošky střelce a taky diplomy a čokolády, které jsme hned poté schalovali. Zatímco Havířov opět odjel busem,  my ostatní jsme už za šera vyrazili přes les zpět. V lese jsme ještě potkali Kvarka, Jitku…  Pěkně jsme si zastříleli a je třeba podotknout, že oproti loňskému roku nebyly žádné zmatky, ba naopak bylo to objektivní.

Naše mladší hold musíme na některé výpravě naučit mířit… A taky si třeba příští rok koupíme krátkou vzduchovou pistoli, to bude příjemné zpestření.   Jenom škoda, že si nepřišlo zastřílet více členů.

Rosťa RR.

VIII. OLYMPIÁDA TOM VE ZLÍNĚ, 25.-28.10.2007

Ve čtvrtek jsou prázdniny a tak vyrážíme po obědě přistaveným busem od klubovny a ve Frýdlantu nad Ostravicí přistupují Divočáci s Mariánkou a Pstruží. Nás je celkem 22 (nejpočetnější oddíl na akci)  a Divočáků 13. S malou přestávkou ve Vsetíně na čůrání a blinkání přijíždíme do Zlína a hledáme školu na Jižních svazích. Protože v propozicích není mapka a příjezdová cesta (pouze pro pěší), musíme se s busem složitě otáčet. Po ubytování ve třídě pěkné a čisté školy následovalo večer zahájení v tělocvičně, po hymnách obou států (při kterých někteří naši výrostci a Tuláci z Bukovan vyrušovali, ostudy!) a krátkých proslovech šéfky a předsedkyně Zlínské Krajské rady ATOM Líby Valentové, ředitele školy, zastupitele města Zlín a místopředsedy KČT Jána Babniče, vytáhnul do boje Hop ze Zlatých Šípů se svými hrami. Současně probíhaly deskové hry, soutěže v tělocvičně a taky závod Člověče nezlob se (něco jako naše „krabičkové šílenství).  Tři vylosovaní z nejlepších byli nakonec všichni z našeho oddílu. 1. Adam, 2. Peťánek, 3.Marťas …… Odměny byly sladké.

Vedoucí se na chvíli vzdálili do kuchyňky a při kávě a čaji debatovali s návštěvami a později se radili v jídelně. Na dobrou noc jsme si pustili ve Sněhurovém  noťasu  některé oddílové akce (Monte Carlo, Hary Moučka…) a taky dorazil ze školy z Prahy Mentos. I po filmech měl Fan club tendenci vyrušovat a nespat…

Na páteční  snídani v jídelně o patro výše jsme se nacpali k prasknutí, protože jídla bylo hodně a bylo výborné. Na den jsme dostali balíček. Od štábu jsme obdrželi večer nahlášené jízdenky na bus a vlak a vyrazili jsme číslem 33 na nádraží a odsud do Vizovic. Na zámku byl trošičku zmatek, protože zaspal řidič našeho busu vezoucí tomíky ze Slovenska a tudíž se prohlídky opozdily. Mezitím jsme vypili čokoládky s líkéry v zámecké cukrárně a prolezli galerii a taky obchod věnovaný zbraním a výstroji do lesa. Prohlídka zámku byla pěkná a hned po ní jsme přešli do likérky Rudolf Jelínek. Tahle exkurze se snad všem líbila. Nejdříve jsme viděli filmovou prezentaci firmy a poté nás sličná průvodkyně provedla po trase fabrikou, kde zrály whisky, slivovice a další „ovocné pálené“ likéry. Na závěr trasy čekala na starší za drobný příplatek ochutnávka (Plum vodka, Slivovice a Griotka). Vynikající. Kinders i vedoucí poté vykoupili obchod s lihovinami a dalšími suvenýry. A nechyběly hromadné fotografie. Do odjezdu vlaku jsme si ještě dali rozchod po Vizovicích a po příjezdu novou soupravou do Zlína jsme si ještě dali volný čas po městě. Mnozí okupovali blízké kolotoče, obchody či infocentrum s turistickými známkami. Abych nezapomenul, některé oddíly si vybraly i jiný program, například Divočáci se vydali na túru na rozhlednu Doubrava, byť jim počasí příliš nepřálo, foukalo a bylo mlhavo a blátivo. Po návratu do školy a po večeři (polévka a knedlo vepřo zelo) dostaly oddíly najednou propozice k večerní hře po městě. Ze školy jsme vyrazili jako splašení, ale stejně jsme se všichni setkali v jednom přeplněném autobuse… Zatímco většina Vedení si některé z pěti kontrol prošla v klidu a pěšky, tak naši členové to vzali pod vedením rádců správně vážně, rozdělili se na dvě družstva a zloděje na Náměstí Míru (podle popisu, který dostali po vyluštění zpráv v budově „Četnické stanice“) chytili jako první. Jsou hold cvičení… Do „cíle“ údajně dorazilo jenom pět družstev a mnozí ještě dlouho do noci běhali po centru Zlína. Ještě na vysvětlenou, kontroly byly na Mrakodrapu – Správní budově firmy Baťa, u Velkého kina, Zimního stadiónu, Zámku a Městském divadle.  Pěkně osvětlené město jsme si také prohlédli z Mrakodrapu, protože vyhlídková terasa byla otevřena i večer a navíc tam byla jedna kontrola se šifrou.  Večerní porada vedoucích v jídelně byla trošku zmatená, protože začala dříve než měla a taky bloudivší vedoucí a oddíly docházely pozdě, a tak se některé informace musely opakovat třikrát…  Ale ta příjemnější stránka, sponzor Olympiády, výrobce uzenin a masných výrobků, dodal výbornou tlačenku a masíčko, takže i když jsme byli plní, museli jsme se ještě přecpat…  Kinders ve volných chvílích hráli Bang ! Shodou okolností jedno další dostali od chyceného zloděje.

Sobotní den byl vyhrazen většinou na prohlídku Zlína. Po snídani (opět bohatá…) a po obvyklém hloupém přepočítávání příchozích na jídlo (že by někteří pořadatelé byli vojáky z povolání ? Vždyť do školy se nikdo cizí nemohl dostat…) a přezpívání tří písní jako programu na večer jsme se pěšky vydali k prohlídce zrekonstruované Baťovy vily, kde momentálně sídlí jeho nadace. Poté jsme přešli přes říčku Dřevnici a zapadli do Muzea Jihovýchodní Moravy, kde byla expozice Zlínských filmových ateliérů, místních fotografů a malířů, výstava Valašské světnice a také výborná expozice cestovatelů Zikmunda a Hanzelky. Na odpočinek jsme se opět přesunuli do školy, ale vybraná čtveřice (Marťas, Kari, Rosťa a Šakal) musela hned vyrazit do centra města na soutěž v bowlingu v B6 blízko hotelu Ondráš. Hrálo se hodinu a počítala se nejlepší hra (stihli jsme stejně jenom dvě a něco). Dost hodně se nám nedařilo, kolikrát nám zůstala stát jediná kuželka… a asi také proto jsme byli při večerním vyhodnocení na druhém místě o deset bodíků za Pifíkovci z Brna. Po bowlingu jsme se všichni sešli v Obuvnickém muzeu, kde nás na střídačku provedly dvě průvodkyně a kde v expozici mají hromadu neuvěřitelných a zajímavých kousků ! Některé to tedy vůbec nezajímalo… ale většině se to líbilo. Hned vedle jsme ještě vyrazili na Mrakodrap (některé musela ven vyprovodit ochranka, musí dělat binec všude, kde přijdou…), mrkli se na výstavu o architektu Karfíkovi a taky si prohlédli pojízdnou pracovnu – výtah – od Bati.

V Masters Of Rock Café jsme měli domluvenou zkoušku a tak jsme na chvilku byli vypuštěni na pódium a užili si neovladatelných pískajících a vazbychytajících mikrofonů. Na večeři byla kuřata s rýží či knedlíkem, zeleninová polévka a mrkvový salát, který sklidil velký úspěch. Pouze rýže byla pro mnohé slanější, jediný malý škraloupek na jinak výborném stravování. (A taky ochotný personál kuchyně je třeba pochválit). Kolem dvacáté večerní začal v pěkném sále Masters Of Rock Café Galaprogram. Na začátku nás pozdravil náčelník Tomáš Novotný a hned poté se rozběhnul program. My jsme tedy zazpívali (May Day, Měla bába trnku, Vojanda) a z oddílů jsme byli prakticky jediní zpívající. Kromě technického zabezpečení (Šakal, Mentos, Sněhur), jsme donutili na pódium všechny ostatní členy, i když jsou nezpěváci. Kromě nás se hodně tančilo, obzvláště místní soubory (country, výuka tance – i naši se zapojili, vynikající sportovní tanečníci…) a zpívala místní naděje na Superstar Markéta (X Factor nebo jak se ta další Novácká soutěž bude jmenovat…). Zpívá pěkně, za večer 6 písní, ale nemyslím si, že by zrovna tyhle písně popových hvězdiček byly něco pro náš oddíl s kytarou a někde u táboráku… Většina oddílů měla PC prezentaci, které promítal Zdeny Rolinc na zeď a všechny byly pěkné, byť někdy s pravopisnými chybami. To jsme ovšem předem netušili a tak jsme nechali pustit z našeho táborového DVD svatby 7.7.2007, ať ostatní vidí, co všechno se může na našem táboře upéct… Bobríci se zaprezentovali tanečně – šoumensky na pódiu, Tuláci  zahráli pohádku O řepě, Boanerges scénicky tančili o kočkách (mačkách…), Divočáci přednesli svoji prezentaci po větách atd. A taky se vyhlašovalo, ale to nás trochu zklamalo. Kromě již zmíněného druhého místa v Bowlingu jsme obdrželi druhé místo za foto digi soutěž, která probíhala během Olympiády. Ve finále jsme měli fotky ve všech čtyřech kategoriích, v některých byly finálové jenom naše. Ale nakonec se vyhlásilo jenom celkové pořadí, což jsme nečekali. Navíc se některé hlasovací lístky rozsypaly a do obálek se nastrkaly přiměřeně, třeba tady…  No a naši vítězní kinders marně čekali na diplom či přečtení výsledků velké Večerní hry, o ní nepadlo ani slovo. I mnohé oddíly chtěly vědět, jak dopadly v Bowlingu či Večerní hře, ale nedověděly se to ani z nástěnek. Po oficiální části se vedoucí na chvíli sešli ve VIP salonku a mládežníci měli možnost skoro až do půlnoci tančit, když už Fan club měl během večera takové choutky… Po půlnoci jsme dorazili do tříd, ale naštěstí jsme spali až do osmé ranní, navíc se v noci posouval čas na zimní, takže ještě o hodinku déle.

Po nedělní snídani (naši žrouti si užívali nad kýblem zbývajícího mrkvičkového salátu) a obdržení balíčků jsme balili bágly a uklízeli a přenášeli věci do busu. Bylo opět celkem pošmourno, ale to nás neodradilo po rozloučení přejet do ZOO Lešná, kde se nám velice líbilo (byť už tam mnozí byli). Některým exotičtí ptáci zobali z ruky a byly i další zážitky, řvoucí lvi, pavilon Tropický Yucatan, chrnící lenochodi ležící na želvách, potkani užírající z misek ptákům atd. O půl jedné (jen co Rosťa zaběhnul pro hromadu turistických známek do hlavní pokladny, z výpravy si vezeme celkem tři nové) se bus rozjel směr Frýdlant a Ostrava a my jsme se dali do prohlížení tašek plných kronik, canců a fotografií, které na Olympiádě bohužel nebylo kde vystavit a předvést. A taky se dojídaly balíčky na cestu (řízečky, mňam).

Na Olympiádu přijelo 14 oddílů, z toho 8 ze Slovenska (mnozí urazili dlouhou cestu až z Východního Slovenska).  Za dva roky budou možná Košice. Ty mají určitě co nabídnout a my jsme tam ještě nebyli… Třeba bude i více sportu nebo soutěží, při kterých by se kinders z obou republik promíchali a více se poznali.

Nicméně těch pár výtek a drobných nedostatků nemění nic na faktu, že pořadatelé odvedli velký kus práce a že se nám v architektonicky funkcionalisticky Baťovském Zlíně líbilo !!!!!!!!!!

Rosťa RR.

Školení GPS VŠB

V pondělí 17.9.2007 jsme se vypravili ve složení Kvasík a Sněhur na další úspěšný seminář , který pořádala VŠB – institut geoinformatiky. Původně nás mělo být víc ale někteří opět jako vždy naslibovali a pak se ani neozvali. Nevadí …. v 16:30 se nás Institutu geoinformatiky na učebně J 423 sešlo asi 10 vedoucích z různých Ostravských oddílu včetně Mojmíra Nováčka. Naučili jsme zpracovávat data která jsme získali při pokladu na našem táboře. Dále nás pěkně rychle naučili vytvořit novou webovou fotogalerii ,která se za určitý čas snad objeví i na našem webu. No a nakonec jsme přislíbili vytvoření výstupu v podobě posteru.To znamená vytvoření jakého si plakátu s mapu a fotografiemi které jednotlivé družiny pořídli na táboře při hledáni pokladu. Tento nás poster bude vystaven 15.listopadu na Gis Day 2007 ,kde jsme jako celý oddíl srdečně zváni. Náš poster bude soutěžit o zajímavé ceny. Budeme rádi když se  ještě někdo najde a bude se nás na tom podílet víc. A nakonec jsme se dozvěděli o pokračování dalších seminářů,které budou probíhat. No bylo asi něco po 19 hodině kdy jsme s Kvasíkem odcházeli nadšení a plní nových informací.

Sněhur a Kvasík

GIS day 2007 VŠB

Ve čtvrtek 15.11.2007 jsme se celý oddíl vypravili místo oddílovky na den GIS ,který pořádal Institut Geoinformatiky. V 15:40 jsme měli sraz u Luny dorazili ,Sněhur,Kari,Pešťanek,Meloun Yetti, Jirka, Zuzka,Kvasík,Komár,Aneta,a Tomáš.Společně jme vyjeli 7 do poruby do nové Auly VŠB. Jak jsme dorazili tak nás v Aule už čekal Šakal.Prohlídli jsme si vystavené plakáty,kde byl i náš(,který připravil Sněhur a Šakal). Myslím si,že tam bylo vystaveno dost pěkných prací. Zanedlouho se ujala už slova Lucka Hrubá ,která to všechno zahájila. Studenti oboru Geoinformatiky  nám předvedli své diplomové práce,některé byli opravdu povedené. Následovala přestávka volný pohyb po sále a možnost hlasování k jednotlivým plakátům. No po chvilce jsme měli na plakátu tolik hlasů ,že bylo jasné že cena diváků je naše…  Ale naše starší zajímala 3D tiskárna opravdu pěkná hračka. Nadešlo vyhlášení ,ale Sněhur ,Kvasík,Komár a další byli ve vedlejším kinosále na ukázce amatérských studentských filmu. Tak cenu za druhé místo musel přebrat Rosťa. Mezitím se vrátili i naši opozdilci a Sněhur přebral cenu diváku. Po vyhlášení výsledku. Bylo připraveno pro nás všechny sladké překvapení v podobě opravdu dobrého dortu. No a bylo už skoro 19:00 když jsme odjížděli domů. Musím opravdu podotknout,že musíme pochválit Kariho „Fan Club“ ,která se opravdu mimořádně slušně choval,kdyby to tak bylo pořád….=)

Za sebe musím říct,že se mi akce opravdu líbila a myslím si že kdyby se znovu objevila podobná nabídka tak určitě by jsme do toho šli znovu.

 

15.Vánoční orienťák Bělský Les – Areál zdraví 22.12.2007

Ráno bylo tradičně mrazivo a větrno (ale sněhu jenom poprašek, na běžky to opět nebylo…) a tak účast oddílů nebyla nijak valná. Jako vždy nás bylo beznadějně nejvíce. Kolem deváté dorazilo i Vedení, které od rána rozmisťovalo kontroly a tak po krátké řeči se mohlo vyrazit na trať. Prostože bylo 7 hlídek, pouštěli jsme  v osmiminutových intervalech. A co čekalo družiny na 12 kontrolách ?

Ochutnávka tekutin Vašim úkolem je z deseti ochutnávek poznat co nejvíce. Můžete se střídat a pít jak chcete. Za každou nepoznanou tekutinu máte trestnou minutu. (džusík jablečný, pomerančový, grap, multivitamín, cola, kofola, birel, slaná voda, sladká voda, obyčejná voda…).

Hudební test. Uslyšíte 10 hudebních ukázek z diktafonu. Pokud možno se chovejte tiše, ať vše dobře slyšíte. Do karty napište odpovědi na 10 otázek, které visí na stromě. (1. Napište, kdo složil tuto známou píseň. Pokud budete znát autora hudby i textu, tím lépe. Dům Holubí. Uhlíř + Svěrák) 2. Tato píseň má nějaký název a je to zároveň hymnou nějaké země. (Francie, Marseillaise). 3. Tato píseň je z jednoho muzikálu. Kterého ? (Bossa Nova, Starci na chmelu). 4. V písni se zpívá o jedné čtvrti v Ostravě. O které ? (Přívoz, Buty). 5. Původní skladatel a interpret této písně  se jmenuje….. (Ivan Mládek, Jožin z Bažin, Ilegal band)  6. Ve které řeči zpívá tato skupina ? (polština, Lady Pank).  7. Ze kterého známého starého českého  muzikálu  je tato píseň ? (Noc na Karlštejně, Lásko má já stůňu, Helena Vondráčková) 8. Ze kterého pohádkového filmu je tato ústřední melodie ? (Pan Tau) 9. Kdo jsou skladatelé této písně ? (Voskovec + Werich + Ježek – Život je jen náhoda). 10. O kom se zpívá v této písni ? Čím byl ? (Major Gagarin, kosmonaut).

Náměstí. Na nástěnce vidíte obrázky deseti náměstí v Moravskoslezském a Olomouckém kraji. Do karty napište správné odpovědi, přičemž na mapě máte zakroužkovaná města, o které se jedná.  Pozor !  Více kroužků znamená, že z toho města je náměstí více… Pokud napíšete i správný název náměstí, tím lépe !!! ( Ostrava – Smetanovo, Prokešovo a Mírové náměstí, Nový Jičín – Masarykovo, Český Těšín – nám. ČSA, Hlučín – Mírové, Olomouc – Horní, Krnov – Hlavní, Fulnek, Frýdek Místek – náměstí Svobody).

Popelka. Čeká nás oblíbené třídění víček dle barev. Od každé barvy máte k dispozici 150 ks a je třeba je roztřídit do připravených kotlíků.  Ještě před začátkem třídění do kotlíků  musíte ale splnit některé úkoly, třeba najít nějakou vyjímečnou nebo určit v toleranci celkový počet (900 ks).

Pražský hrad.  Na mapě Pražského hradu máte zaslepeny a očíslovány názvy jednotlivých známých míst. Zkuste je přiřadit a správně napsat do startovní karty. (Chrám sv. Víta, Staré a Nové Zámecké schody, Matyášova brána, Obrazárna, Lobkowický palác, Bazilika sv. Jiří, Obelisk, Prezidentský a Královský palác…).

Šplhouni. Za každého člena družstva, který vyšplhá až na určené místo, tak za toho dostanete 2 bonusové minuty k dobru !!!  Maximální limit na pokusy je ale cca 5 minut.

Osobnosti.  Na obrázcích máte vícero osobností. Pokuste se poznat alespoň 10 z nich,  pište je v libovolném pořadí. Pokud jich ale tolik nepoznáte, tak se zbytečně nezdržujte, utíká Vám čas… (Gott, Neumannová, Drda, Husajn, Merkelová, Gates, Kuchařová, Kellner, Čunek, Agassi, Clintonová, Rösner, Castro, Craig, Madonna…).

Mapa Puzzle.   Čeká Vás skládání velké mapy jako Puzzle. Šakal si s tím dal pěknou prácičku. Buď vyfasujete mapu Opavsko nebo Beskydy.  Pokud by jste to snad nestihli do 5 minut, tak  za každý nesložený díl máte trestnou minutu.

Míčkovaná.  Vašim úkolem je trefit se od vyznačené čáry 20 x do otvorů příšery.  Rozhodčí Vám určí barvu míčků, jenom ty budou platit.  Pokud jich bude málo, tak je samozřejmě můžete znovu posbírat a házet dále. Limit je 5 min. Pokud  nebudete mít 20 tref, tak za každou netrefenou máte trestnou minutu navíc.

Abecední KPČ.  Na papíře máte napsaná písmena seřazená podle abecedy. A podle nich postupně musíte najít – ukázat ukazovátkem správný obrázek v KPČ. Třeba na A – Aš. Pokud ukážete špatně, máte trestnou minutu. ( Orloj v Praze, Lednice, Hluboká, Velehrad klášter, Český Krumlov, Rožnov pod Radhoštěm, Bezděz, Trosky, Pravčická brána, Zvíkov, Švihov, Most v Písku, Ještěd, Sněžka…).

Souhvězdí.  Na listu máte 15 vět a v každé z nich je ukryto souhvězdí (anebo znamení zvěrokruhu). Je napsáno pěkně v řadě, nikde nejsou popřeházená písmenka, není to šifra. Odpovědi napište do karty. Za každou nenalezenou odpověď máte trestnou minutu. Případné nápovědy visí na blízkých stromech.

Když spatřil traktor, i on zajásal.  Pravý stoper se usilovně snažil získat míč.  Hele, přijel i Pepan na kole. Dokud nabízím, tak ber a neváhej! Ozýval se celý závod nářek, že prohrajeme. Nedával pozor a klidně kráčel dál. Pavla pokaždé bystře leccos odhalila. Ty máš ale velkou smůlu na holky!  Stažené závory bychom neměli ignorovat. Zdáli se ozýval slabý křik dětí.  Chceš-li vlastní osud znát, do věštírny přijdi rád. Naše minulé setkání dopadlo relativně dobře. Počasí se záhy dramaticky zhoršilo. Přes Přívoz kamiony jezdit nemohou. Ty máš ale svaly, Radime!

Piškvorky. Čeká Vás poslední úkol. U počítače budete hrát piškovorky proti PC, radit se můžete a hrát může kdokoliv z družstva. V momentě kdy jednou zvítězíte, stopuje se Vám celkový čas. Pokud se Vám nepodaří zvítězit ani po dlouhé době (cca 15 minut), máte smůlu…

No a tohle když všechno všichni absolvovali, tak cíl byl v klubovnách. V jedné byly počítače s hrami a čajíky a tak, ve druhé se vařilo a vyhodnocovalo (každá družina si své výsledky ověřila) a ve třetí se hrály stolní fotbálky a promítaly se projektorem dvd.   Oproti minulým ročníkům jsme měli klubovny díky Šakalovi a Sněhurovi pěkně vytopeny. A po vypsání diplomů /na každého nějaký vyšel/ se rozdávaly diplomy a PF a ceny (Vodácké atlasy ČR). A jak to dopadlo ?

  Družstvo Oddíl Členové Běžecký čas Trestné Zdržení + Šplh Výsledný čas
1. Zelená ČMOUDÍK Marťas, Klára, Monča, Peťánek, Micka 83:50 8:00 8:00 + 6:00 77:50
2. Psohlavci ŽĎORBI + HOGANI Artuš, Kalkul, Kuba, Kečup 86:30 5:00 1:00 + 4:00 86:30
3. Černá ČMOUDÍK Martin, Kraťas, Tom 75:00 21:00 3:00 + 2:00 91:00
4. Hnědá ČMOUDÍK Komár, Aneta, Meloun 78:17 19:00 0:00 + 2:00 95:17
5. Zmrzlíci BESKYDSKÁ 9 + UFO + ŽĎORBI Pája, Méďa, Katka, Kaktus, Bunďa 92:52 14:00 9:30 + 2:00 95:22
6. Stále nevíme BESKYDSKÁ 9 + HOROCHODCI Sluníčko, Mája, Dědek, Taťka 103:00 7:30 0:00 + 2:00 108:30
7. Paprsek PAPRSEK Hroch, Oliver, Kubas, Kajka, Lala, Karkulka 101:00 15:00 0:00 + 2:00 114:00

Co dodat ? Nikdo se neztratil, trestných bodů bylo překvapivě velice málo (že by naše IQ stoupalo… ?), počasí jsme přežili (jenom trosky zůstaly doma !). Finančně přispěl náš oddíl, KARO a Krajská rada ATOM. Jsme rádi, že dojely oddíly i z daleka, Havířov, Krásné Pole -  a taky naši členové (Bohumín, Havířov, Pstruží…).  Kdo vypomáhal s organizací ? Rosťa, Pirát, Libro, Peťa, Šakal, Mrkva, Kari, Petr, Kvasík, Mentos, Sněhur, Vlaďka, Bořek, El Fuňo, Matika, Šrámka a Jana.

RR.

Bez komentářů - Okomentuj

Okomentuj

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Můžeš použít HTML tyto značky a parametry: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>


Vítejte , dnes je Středa, 11.12.2019