Proběhlo 2004 (archív)

Komentáře: Bez komentářů

21. ročník Uzlařské Regaty 7.2.2004  DDM Ostrčilova Ostrava

Tento ročník pro nás můžeme nazvat neuvěřitelně smolným. Do finále se nám dostalo nejvíce lidí za poslední léta, ale tam se nám vůbec nevedlo. Bohužel. Ale popořádku. Dopoledne uzlovali kluci a k tomu vypomáhal Rosťa jako hlasatel a Fuňo se Šakalem jako startéři. Plavčíka máme pouze jednoho a to Bobeše. Ten zavázal za 40,4 s a po dvou kolech byl desátý (ze 39 účastníků), takže mu těsně uniklo finále. To byl pěkný výsledek. V lodnících Marťas zmrvil co se dalo a s časem 36,6 s se umístil na 36. místě z 57 závodníků. Umí vázat o 10 sekund lépe.  To se podařilo Komárovi a s druhým nejlepším časem 25,7 s postoupil do finále, kde ale byl bohužel DISK. Takže asi celkem 7. místo. Kadetů závodilo 51. Kvarkovi se vůbec nevedlo, jednou DISK a čas 45,7 s znamenal 47.místo, obdobně Budulajz (DISK a 39,5 s) na 41. místě. Možná by oběma více slušelo před závodem uzlovat než poslouchat walkmena. Mají na mnohem lepší časy. A tak alespoň Mentos na 30. místě s časem 32,1 s zavázal podle svých možností. Mořských vlků závodilo 39. Mrkva se umístil s dobrým časem 25,5 s na 24. místě,  Jirkáč s časem 24,3 s na 19. místě a Matikovi se s třetím nejlepším časem 18,3 s podařilo dostat do finále, kde byl bohužel také DISK. Veteránů závodilo pouze 5 a Rosťa s časem 26,9 s postoupil do finále, které ale zkonil a byl celkově na 4. místě.  Ještě co se týče kluků je třeba dodat, že odpoledne přišli ti, co ráno nemohli nebo zapomenuli (Škuba, Daneček, Kari). Alespoň povzbuzovali.  A Taky Jitka, která ale potom musela na konferenci KČT.  O půl dvanácté se vyhlásily výsledky a následovala přestávka na oběd a prezentaci holek, takže odpolední program začal přesně podle plánu ve 14:15 hod.  Nejmladších plavčic uzlovalo 52, naše favoritka Micka postoupila do finále s časem 29,4 s, ale tam byla jak jinak než DISK. Přitom i průměrný čas by stačil na stupně vítězů… Lodnic vázalo 59 a tam jsme si naděje nedávali, protože obě Nikoly byly na Regatě poprvé a uzlovat se naučily teprve nedávno. Nikola zavázala za 43,3 s na 45. místě a Nicol za 37,5 s na 38. místě. Příští rok budou zkušenější. Kadetek uzlovalo 52 a naše holky zauzlovaly velice dobře. Želva se s časem 24,0 s umístila celkově na 15. místě a Filipes s časem 22,9 s na 12. místě. I v mořských vlčicích (31 závodnic) naši uzlovali výborně. Myška s časem 21 s byla na 12. místě a Pastelka s časem 18,2 s postoupila do finále, ale tam už se tak nevedlo a tak to bylo 7. místo v těžké konkurenci. A tak jediného umístění na bedně jsme se dočkali u veteránek díky Šrámce, která sice neměla velkou konkurenci (pouze 3 závodnice), ale s jasně nejlepším časem 21,3 s (a ve finále 23,4 s) zvítězila, což byl náš jediný diplom. Následovalo zpestření v podobě uzlařského závodu funkcionářů a pořadatelů (Jarda Nejedlík, Pirát, Soptík, Břeťa Boháč, Mexičan, Permon a další rozhodčí ze Siria) a poslední závod byl Superfinále o vlastní putovní regatu. V něm zvítězila Vodová Matulda ze Zlatých Šípů časem 17,8 s. Nejlepší čas dne měl Tomáš Kožušník z Wabash (14,4 s). Po vyhlášení výsledků jsme pobalili naše věci a jeli rychle domů. Za hodinku totiž v salonku Dakoty bylo sezení pořadatelů s vyhodnocením Regaty a spřádaly se plány do budoucna. Zúčastnil se RR se Šrámkou. Většina letošních vylepšení bylo bráno kladně (registrace, promítání a počítačové středisko v druhém koutě tělocvičny, než v minulých letech, také hlasatelna u vchodu do tělocvičny a druhá reprobedna v předsálí apod.). Závody odfrčely bez větších zádrhelů a reklamací a taky s lepší atmosférou než v minulých letech. I celkový počet uzlujících včetně „funkcionářů“ byl podle mých součtů úctyhodných 396 závodníků.  Tak snad za rok to bude zase lepší… Když se tak člověk podíval kolem sebe, tak zjistil, že nám opět ujel vlak mezi nejmladšími účastníky, kde máme v oddíle celkově slabé zastoupení, a rádcové s tím nic nedělají. A taky jsme s hrůzou zjistili, že už nemáme o moc více pravidelně chodících holek, než které dneska dorazily.  Jinak naše účast v počtu 24 členů byla na takovéto akci slušná.

P.S. Po Dakotě jsme ještě běželi do Rozletu, kde slavil své 25. narozeniny Máro. Gratulujeme.

RR

6. Festival Harryho Moučky, klubovna BVÚ, sobota 6.3.2004

Po dlouhých letech jsme se letos na Harryho moučku přichystali a nešli jsme tam jenom jako diváci. Už dlouhou dobu Fuňo a spol. chystali veršovanou pohádku „Sůl nad zlato“ a protože

to vypadalo vážně,  byl nucen i Rosťa ve čtvrtek před sobotou vytvořit kapelu a nacvičit písně. Kolem deváté dopolední se nás v klubovně BVÚ sešlo 15 Čmoudů. Nováčci jsou holt neschopní přijít. Ale taky je rádcové mohli přivézt tramvají, když tam mladí netrefí…Nejdříve jsme u Akima v kanclu vylosovalo pořadí. Při úvodu a zahajovacím gongu  předali tentokrát nesoutěžící  Bobři putovní housle. Naše píseň byla jako první a divadlo jako poslední. Úplně první vystoupila Dívčí trojka nesoutěžně se svým moderním tancem. Sice to bylo trošku od věci, ale na druhou stranu to holkám šlo velice pěkně. V první scénce – Hrad v Karpatech – v závěru Průzkumníci použili vtipně střelbu s nějakým slzným plynem či co a zapříčinili technickou přestávku a důkladné vyvětrání všech prostor. Když jsme se vybrečeli, zahráli jsme naše písně – tři písničky od Radůzy. V jedné zpívali sólo Marťas se Sněhurem, ve druhé Rosťa s Fuňem a ve třetí Micka. Tím jsme překvapili i náš oddíl  mezi obecenstvem, jelikož ty písně neznali ani naši. Ale třeba Mája z Bobrů nebo Šípáci je znali. Samozřejmě, že jsme v produkci udělali spousty chyb. A pokračovalo se dále, s písněmi a scénkami pokračovali Žďorbi (ze školy), Dívčí trojka (Spirituál Kvintet „Já slyším mlýnský kámen“ a scénka o rybáři a zlaté rybce), Průzkumníci (zpívali s velkou kapelou -flétny, kytary, housle, sólovka, baskytara…a celým oddílem písně od Čechomoru), BVÚ (scénka Obušku z pytle ven a písně chlapeckého kvarteta – od Nohavici, Kamelotu…), Zálesáci z Hlučína (opět kapela s basou a s celým oddílem – Olympic, Samson… a scénka z mořského prostředí) a taky Zlaté Šípy z Valmezu (měli velkou kapelu s mnoha kytarami  a flétnami  a psychoscénku z blázince). Snad  jsem na nikoho nezapomenul. Naši předvedli divadlo až na úplný závěr (chybičky by se taky našly), ale celkově to vyznělo velice slušně. A nastala pauza a velké očekávání, než Akim a spol sečetli bodování od jednotlivých vedoucích. A výsledky pro nás byly velice příjemné. Ve zpěvu jsme zvítězili a v divadle jsme byli druzí těsně za Zálesáky. Takže v konečném součtu jsme se stali absolutními vítězi a Fuňo přebral z rukou Akima putovní housle. Na to, že jsme se rozhodli teprve ve čtvrtek definitivně zúčastnit, tak to není špatný výsledek… Po závěrečném gongu jsme se ještě vyfotili s cenou na pódiu, sbalili a auty se rozjeli do klubovny a domů.  A kdo přišel a pomohl ? Fuňo, Micka, Marťas, Želva, Budulajz, Myška, Mrkva, Sněhur, Vlaďka, Šakal, Rosťa, Mentos, Škuba, Filipes  a Kvark. Všechno nám to Šakal natočil na video.

XII. Jarní lesní běh Sylvatiku 24.4.2004

Hned ráno nás překvapil déšť. Ve školní tělocvičně na ulici 29. dubna se nás sešlo z oddílu nakonec 13. Takže jsme vytvořili 6 a půl hlídky. Ale přesto jsme byli nejpočetnější oddíl ! Všech soutěžících bylo dohromady asi 60. Čekali jsme díky počasí průběh jenom v tělocvičně, ale nakonec nám byla oznámena trasa venku. Naštěstí né v lese, ale kolem okolních bloků na sídlišti. Dvojice postupně vybíhaly a čekaly je teoretické otázky o jídlech a nápojích a praktické úkoly – přechod lanové lávky, udržení se ve shybu, poznávání čajů, na hřišti byl hod míčkem do kruhu, u obchodu byl překážkový trakař, pletení vánoček ze šátků dvojicí jednou rukou, dále motání bonbónů jazykem na niti a rozbalení v puse, nesení míčku dvojící pomocí tyček. Skončili jsme v klubovně Askalonu, kde mnozí dlouho čekali, než se dostali na řadu a museli jsme zde skládat tři přísloví o jídle z jednotlivých slov. A pak rychle zpět do školy. Mezitím naštěstí už jen mrholilo a přestávalo pršet. Kolem jedné hodiny začal Prófa vyhlašovat výsledky. Sice ještě nemáme výsledky od Sylvatiku tiskem, ale určitě jsme zvítězili ve čtyřech z pěti kategorií, tak snad jsme zvítězili i celkově do Quatrotour.

Kategorie 1.-3. třída:    1. místo  Danek + Radek  (byli jediní v kategorii)

Kategorie 4.-6. třída:    1. místo  Micka + Marťas (asi z devíti hlídek)

Kategorie 7.-9. třída:    bez umístění  Komár + Šmoula

                                        bez umístění  Lukáš + Nikola

Kategorie 1.-4. ročník: 1. místo Filipes + Želva  (pouze dvě hlídky)

                                        2. místo Myška + Mentos

Kategorie starších:       1. místo Šrámka + Knot z Hoganů  (asi z osmi hlídek)

Všichni dostali diplomky a pěkné ceny. Až na nezvládnutou kontrolu v klubovně Askalónů (chaos a nezapisování časů zdržení) to byl príma závod. Mohlo nás být ale více. RR, Šakal, Máro a Jirkáč byli na asociační akci Táboříme v Týpí v Pacově, ale co ostatní ?

Šrámka.

LAGORI CUP 1. května 2004 – Staré Výškovice

Opět v májový termín pořádali Askaloni do Quatrotour svůj tradiční turnaj. Sraz byl kolem deváté  ranní na louce za Sokolem a sešlo se přes sto účastníků z devíti oddílů. Hrálo se ve čtyřech kategoriích. V nejmladší hrál Daneček, Radek, Monča, Žanetka a vypůjčený Matěj, starší školáci byli kategorie č. 2 – Škuba, Nikola, Komár a Martin, v dorostenecké kategorii museli naši dva Mentos s Filčou hrát v družstvu společně s Hogany a v nejstarší kategorii vytvořilo vedení dvě družstva (celkem bylo 9 nejstarších družstev) – RR, Jana, Myška, Pastelka, Jirkáč, Šrámka, Máro, Šakal, Kari a Fuňo.  Ještě přijela Micka s Marťasem, ale ti pro nemoc nehráli.  Takže nás přišlo 22, no, mohlo to být lepší. Lemry se zase nepřišly hýbat… V nejmladší kategorii naši nevyhráli žádný zápas a skončili poslední. Škubovo družstvo naopak vyhrálo, dorostenci byli druzí a Vedení obsadilo po vzájemném souboji třetí a čtvrté místo, což nebylo ve velké konkurenci špatné. Mnohdy to byl tvrdý a vysilující boj. Před nástupem jsme si nejdříve s oddílem popovídali o následujících akcích  a pak následovalo vyhlášení. V celkovém součtu jsme nakonec zvítězili my o bod před Hoganama a získali velkou putovní placku, což je potěšitelné. Znamená to, že jsme zatím vyhráli v obou letošních závodech  Quatrotour. I přes špatnou předpověď nakonec jenom mírně sprchlo a jinak bylo celkem pěkně, naštěstí. Díky těm, co se dostavili (i Jana s Mončou a Martinem přijeli až z Havířova).

RR.

10. Železný Tomík v Litoměřicích 7.-8.5.2004

Tak jsme po několika letech zase vyrazili na Železného Tomíka. Tentokráte na jubilující desátý ročník. Původně jsme ani jet nechtěli, v oddílovém seznamu akcí jsme to měli tak nějak ze setrvačnosti, ale Śkuba s Kvarkem jet chtěli a tak jsme sesbírali více dvojic a v pátek kolem šesté večer jsme Transportérem s koly a Feldou v počtu osmi vyrazili na dlouhou štreku do Litoměřic. S přestávkou v Moravské Třebové a přes Mladou Boleslav jsme tam dorazili až kolem jedné ranní a tak jsme rychle postavili stany a šli spát. Tedy nevím jak mladí, ale my starší z Vedení určitě… Vstávali jsme bohužel brzy, protože haranti z nějakých jiných oddílů dělali binec již před šestou ranní, takže sotva čtyři hodiny spánku po náročné cestě a pracovním týdnu nám moc na výkonu nemohlo přidat. Navíc hučící mlýn a pravidelná hlášení z nedalekého nádraží… Ranní procedury se trošku protáhly, Jindra Černý z pořádajících Delfínů měl chystání až nad hlavu a tak schůzka vedoucích a vysvětlení trati se trošku protáhlo. Ale zato nám oproti očekávání přálo počasí, mělo místy pršet, ale nestalo se tak. Na trať nejdříve vyrazili muži, protože jich bylo nejvíce (14 dvojic) a také měli nejdelší trať. S číslem 9 vyrazil Máro se Šakalem a s číslem 10 Rosťa s Fuňem. My jsme si bohužel vylosovali dosti těžkou loď připomínající náš Titanic a tak to nebylo nejjednodušší pádlovat nejdříve kus proti proudu, potom kus dolů a zase nahoru proti proudu k přístavišti. Bylo to několik kilometrů a zde je dost velký handycap oproti pořádajícím Delfínům, kteří jsou v tomhle profíci a my amatéři. Navíc jim se poštěstilo vytáhnout si z loděnice krásné nové lehké plastové lodě i pěkné pádla Profiplast, zato my jsme  si vybrali pádla z hromady „dřevěných třísek“. To jsou takové trošičku kaňky  na  jinak pěkně připraveném závodě. Nic to ale nemění na fyzickém faktu, že organizátoři jsou namakanější než my.  Pod Rosťou se v Titanicu propadalo sedátko a tak se do toho nemohl opřít s plnou parou. Během plavby se jedna hlídka při otáčení vyklopila a Jindra se svým spolujezdcem jim vypomohli. Potom jsme přesedli na kola a vydali se nejdříve podél trati, ČOV a zahrádek na blízký kopec. Ten byl tedy pěkně prudký a za jeho obzorem byla jedna z kontrol. Po cestě nás minulo několik namakaných dvojic, ale taky mne osobně zdržela svatba,  výluka na trati, projíždějící traktory apod. Trať prý byla stejná jako v loňském roce, což samozřejmě nahrávalo místním a loňským účastníkům, zatímco my jsme museli trať několikráte hledat, protože značení není příliš zřetelné. Fuňo jel jedou úplně jinudy, ale naštěstí trefil.  I přes státní svátek byl celkem provoz. Trasa byla něco kolem 20 km. Opět jsme se vrátili před kemp, sesedli z kola, a vyběhli na cca 6 km dlouhou trať. Po úvodní fázi začala trať taky stoupat kolem hřbitova (ó, jak symbolické…) a kolem chráněného komínu jsme již šlapali společně s vykoupanou hlídkou. Tam jsme si hrábli na dno sil, ale dolů od kontroly už jsme do cíle zase běželi. Tam Fuňo natáhnul nohy a pelášil do cíle s náskokem. V cíli  nás čekalo občerstvení v podobě skvělých koblížků a ty chutnaly i nám, co nejsme příliš na sladké.  Dárek jednoho z mnoha sponzorů. Na trati jsme byli téměř dvě hodiny a padesát minut. Po nás běželi ještě na žákovské trati Škuba s Kvarkem a na dorostenecké trati Filipes s Myškou. Ty nás nejdříve chystaly na to, že nemohly najít běžeckou trať, a tak si myslely, že budou disk.  Do cíle jsme  se všichni dostali tak kolem druhé a třetí odpoledne a někteří se najedli v místní campové restauračce a přitom jsme hleděli na fotbal Baník – Sparta (1:2). Taky přijel na vyhlášení výsledků náčelník ATOM Tomáš Novotný.  Na výsledky jsme museli stejně jako ráno několik desítek minut zbytečně čekat na seřadišti, ale nakonec jsme se dočkali. V mužské kategorii jsme ze 14 hlídek obsadili nakonec 8. místo (RR s Fuňem, to bylo lepší, než jsme čekali) a 7. místo (Šakal s Márem). V žácích ze 6 hlídek zvítězil Škuba s Kvarkem a stejně tak v dorostenkách vyhrála Myška s Filčou. Ty byly v kategorii jediné, přestože ráno byly na startovní listině napsány hlídky dvě.  Celkem se účastnilo trojboje na 80 tomíků z několika oddílů z celé republiky, což byla rekordní účast. Pořadatelé měli pro každého účastníka diplomy a pěkné ceny včetně obrovských rohlíků a preclíků. Škoda, že nás nejelo více a že jsme neobsadili mladší kategorie. Snad za rok… Musíme trénovat a najít vhodné dvojice, protože RR nestíhal Fuňovi a Máro zase Šakalovi. Příště to prohodíme, vezmeme  si vlastní pádla  a bude to lepší. Po nástupu jsme se sbalili a vyrazili na dlouhou cestu. Mladší chtěli ještě zůstat přes noc, ale starší spěchali domů za rodinou.  A tak jsme se alespoň rozhodli projet krásné okolí České Lípy a zastavit se u našich asociačních chaloupek a dalších míst. Nejdříve jsme jeli přes Úštěk a Zahrádky a pak se zastavili v Dubici u našeho Domečku, kde jsme mimochodem bydleli na cyklovýpravě před několika lety, potom jsme ze zastavili u Modlivého dolu, tam jsme se vyfotili a Fuňo se Škubou se snažili horolezčit. Pak jsme zastavili ve Sloupu u skalního hradu a potom u naší továrníkovy vily.   Klíče jsme si od správce sice nepůjčili, ale i z venku členové viděli velikost těchto objektů, čekajících na rekonstrukci. A pak jsme zase jeli  směrem na Zákupy a zastavili se u pískovcových jeskyní a spojovacích chodeb. Tam jsme museli zapálit i svíčky, abychom je mohli prolézt.  Filipes s Kvarkem nám zbaběle utekli a prý počkali venku.  V blízkosti bylo neuvěřitelné množství motorkářů, asi měli nějaký sraz. Ale to už se stmívalo a tak jsme přes Mimoň a Jičín vyrazili domů. Zastavili jsme opět v Moravské Třebové. Tentokráte už po cestě několikráte pršelo, ale naštěstí až teď.  Během dlouhé jízdy jsme probrali spousty věcí, i na opakování anglických slovíček došlo (to jsem rád, že se naši mladí učí, bude to na německém táboře třeba…). V Proskovicích jsme vyložili kolem druhé ráno a rozvezli jsme se domů. Já jsem se po vybalení dostal do hajan o půl čtvrté.  Takže jsme nedopadli špatně, všichni makali, vždyť jsme obsadili tři kategorie a z toho jsme dvě vyhráli !!!

RR

Turnaj v Pasáku Hlučín sobota 5.6.2004

Hlučínští Zálesáci se rozhodli založit tradici v turnaji v Pasáku. Pasák je taková jednodušší forma softbalu, který sem tam taky zkoušíme, hlavně na táboře. Jenže v sobotu bylo celkem hnusné počasí a tak se nás na srazu v Přívoze sešlo tuším že 19, převážně starších, protože mladší jsou housky a kdejaké mrholení ty bábovky odradí. Včetně Budulajze (který ve čtvrtek na oddílovce prohlašoval, že se mu asi nebude chtít…) a  dalších.

Přišli a přijeli Kari, Peťa, Markéta, Jirkáč, RR, Šrámka, Micka , Marťas, Mrkva, Myška, Pastelka, Máro přímo z noční, Škuba, Filipes, Juf,  Daneček, Adam, Komár a Matika. 

Před devátou jsme se dopravili na Dětský ranč vedle štěrkáče, ale už zase pršelo a tak kromě nás přišli jenom pořádající Zálesáci. Třeba pochopí, že vstupem do Quatrotour si na II. ročník zajistí účast 5 a více oddílů. Nejdříve nás správce (nebo majitel ?) před příchodem Ivana Kuly chtěl vyhodit, že tu žádná akce není a nebude a ať jdeme na štěrkáč a taky ať se nepřibližujeme k soukromým objektům  (dva lidé tam šli podle šipky na WC…). Když přijel Ivan, svolil, že se můžeme přestěhovat do velké haly, jenom to chtělo trošku pouklízet po školách, které na ploše měly různé výtvarné produkce. No, když jsme halu uklidili, tak nás vyhodil, aniž by měl větší důvod. No, šéf „dětského“ ranče moc děti rád nemá, takže my už víme, že asi na tento ranč nikdy nepřijdeme a na koních si půjdeme zajezdit někde jinde. Koneckonců máme v Ostravě jeden nový tomácký jezdecký oddíl, a tak nebudeme podporovat mongoly.  A tak jsme  se přesunuli do klubovny Zálesáků. Alespoň jsme získali zase nějakou inspiraci. Oni si myslí, že nemají nic moc klubovnu, ale jsou skromní, je celkem pěkná a fungují dost podobně jako my. A mají ji větší než my. Snad jenom soužití v jednom baráku s dalším oddílem Orion, svazem důchodců a invalidů, asi to není jednoduché.  Nejdříve nám Ivan povyprávěl něco o oddíle a klubovně a potom si dvě a dvě družstva zahrála proti sobě „Cinkačku“ a taky „Pošlete to dál“.  Obě naše družstva nakonec vyhrála. Mezitím venku přestalo lít a sem tam jenom mrholilo a tak jsem změnili plán a místo na bus jsme vyrazili na travnatý plac na sídliště Rovniny, jestli se nepletu. Pěkný velký plac, jenom WC chybělo, ale to jsme přežili. Zajeli jsme pro dvě sady met a postavili dvě hřiště, jedno pro mladší a jedno pro starší. Mladší hráli asi na 4 směny a starší na 3 směny. Nakonec jsme oba zápasy vyhráli (41-8 mladší a 25-4 starší). Trošičku jsme si museli ujasnit pravidla – rozdíly mezi pasákem a softbalem, ale nakonec jsme se ani nehádali. Alespoň né my starší, my už to bereme sportovně, ale slyšel jsem, že naši mladí se při hře hádali. Chyběl tam holt někdo z Vedení, nebo se toho měl ujmout Škuba a trochu mladé usměrnit.  Naši mladí pod Vedením Škuby působili starší a větší, protože on – byť ještě školák, tak nás skoro všechny přerostl. Starším zase chyběl Ivan, který rozhodoval mladším zápas a ostatní se neuměli ještě zkušeně zorganizovat. Ale pěkně jsme si zahráli. Ivan nám věnoval k vypálení putovní štít – placku a pak jsme se rozloučili, protože Máma s Mickou měly koncert ve Frýdku Místku a ostatní vyrazili buď s Márem autem nebo s Karim domů.    Příští rok přejeme lepší počasí a více oddílů.

Rosťa RR.

55. sraz oddílů zabývajících se turistikou a tábořením

O víkendu 24.-26.9.2004 zorganizoval TOM BVÚ z Ostravy tradiční podzimní sraz oddílů na loukách u Bítovského mlýna (u Čavisova).  Díky špatné předpovědi počasí se sjelo „jen“ 350 táborníků z tomáckých a skautských oddílů z Ostravska a tradičně již také za Vsetínska. Hlavní program odstartoval po sobotním poledním slavnostním zahájení a to jako tradičně štafetovým závodem hlídek do „Pětiboje O štít vítězů“. Následovala bystrost, signalizace, příroda a běh v žebříku. Současně se rozběhly nejen tradiční soutěže pořádajícího BVÚ (soutěž deníků  a kronik, hbitý uzlík, lasování…), ale také další programy připravené dalšími asi deseti oddíly, které zpestřily víkend různými závody na jednotlivce či skupiny (nechyběl volejbal, boj u kůlu, slepecký čtverec, pozemní banjo jumping, číselný běh, Satanův špagát, výcvik velitelů ponorek, gumárna, střelba…). Večer proběhnul jako každoročně skvělý táborák, kde nejdříve Akim (vedoucí pořádajícího BVÚ) převzal vyšší stupeň Březového lístku a potom se soutěžilo ve zpěvu a hraní scének. I po ukončení oficiální části se hrálo a zpívalo až do rána. Na nedělním nástupu se vyhodnotili vítězové. Dívčí štít vítězů si tentokráte odvezla „Osmačtyřicítka“ (v konkurenci 9 hlídek) a chlapecký štít Zlaté Šípy (první místo sice obsadil „domácí“ BVÚ, ale ten si štít nenechává, konkurence 20 družstev). A teď hlavní vítězové:

  • Chlapecký Pětiboj – TOM Zlaté Šípy -  Valašské Meziříčí
  • Dívčí Pětiboj – Osmačtyřicítka – Junák – Ostrava
  • Nejlepší kronika – TOM Čmoudík – Ostrava
  • Nejlepší scénka – TOM BVÚ – Ostrava
  • Nejlepší písnička – TOM Čmoudík – Ostrava
  • Nejlepší deník – Včelka – Osmačtyřicítka – Junák – Ostrava
  • Lasování do 15 let – Krakonoš – TOM BVÚ – Ostrava
  • Lasování nad 15 let – Hop – TOM Zlaté Šípy – Valašské Meziříčí
  • Hbitý uzlík do 12 let – Petra – TOM Bobři – Ostrava
  • Hbitý uzlík do 15 let – Jeník – TOM BVÚ – Ostrava
  • Hbitý uzlík nad 15 let – Vilík – TOM Bobři – Ostrava

Rosťa Kašovský, TOM Čmoudík Ostrava

104. Wandertag

Autobusový výjezd na již neuvěřitelný 104. Deutscher Wandertag pořádala Moravskoslezská krajská rada ATOM pod vedením Ing. Mojmíra Nováčka a Mgr. Jitky Veselé. Po cestě (středa 15.9.2004)  přistoupili na zkušenou  ještě členové TOM Čmoudík z Ostravy, ale také Miloš Toman jako severočeský krajánek ATOM. Celá akce se uskutečnila na základě spolupráce a pozvání mládežnické  DWJ (Deutsche Wanderjugend). Po celonočním cestování jsme dorazili do hlavního místa srazu – do Kühlungsbornu. Až do neděle jsme vyráželi do okolí těchto krásných lázeňských letovisek ať už na vlastní pěst, nebo na základě programu připraveného obětavými pořadateli. Navštívili jsme Warnemünde, ostrov Poel, hansovní město Wismar, maják v  Bastorfu, letovisko Heiligendamm, cestovali jsme historickým vláčkem Molli,  … a taky jsme křížem krážem poznali hostitelský  Kühlungsborn   Přijali jsme pozvání např. i na slavnostní zahájení srazu nebo na společnou plavbu lodí z Ostseebad Rerik. . Setkali jsme se s mnohými představiteli německé turistiky – včetně té mládežnické. Na setkání aktivně vystupoval i náš pan předseda Ing. Havelka. Velice nás potěšil zájem řadových turistů o turistickém  dění u nás v ČR a také o mládežnické turistice. Je třeba poděkovat pořadatelům za jejich neuvěřitelně milé pohostinství. Velice pěkné vzpomínky nás nutí uvažovat o příštím a přespříštím Wandertagu, na který jsme zváni a od kterých již máme podrobný program. A ještě pro zajímavost – dle slov pořadatelů se setkání účastnilo na 40.000 turistů…

 Ing. Rostislav Kašovský, TOM Čmoudík Ostrava

55. sraz oddílů zabývajících se turistikou a tábořením

O víkendu 24.-26.9.2004 zorganizoval TOM BVÚ z Ostravy tradiční podzimní sraz oddílů na loukách u Bítovského mlýna (u Čavisova).  Díky špatné předpovědi počasí se sjelo „jen“ 350 táborníků z tomáckých a skautských oddílů z Ostravska a tradičně již také za Vsetínska. Hlavní program odstartoval po sobotním poledním slavnostním zahájení a to jako tradičně štafetovým závodem hlídek do „Pětiboje O štít vítězů“. Následovala bystrost, signalizace, příroda a běh v žebříku. Současně se rozběhly nejen tradiční soutěže pořádajícího BVÚ (soutěž deníků  a kronik, hbitý uzlík, lasování…), ale také další programy připravené dalšími asi deseti oddíly, které zpestřily víkend různými závody na jednotlivce či skupiny (nechyběl volejbal, boj u kůlu, slepecký čtverec, pozemní banjo jumping, číselný běh, Satanův špagát, výcvik velitelů ponorek, gumárna, střelba…). Večer proběhnul jako každoročně skvělý táborák, kde nejdříve Akim (vedoucí pořádajícího BVÚ) převzal vyšší stupeň Březového lístku a potom se soutěžilo ve zpěvu a hraní scének. I po ukončení oficiální části se hrálo a zpívalo až do rána. Na nedělním nástupu se vyhodnotili vítězové. Dívčí štít vítězů si tentokráte odvezla „Osmačtyřicítka“ (v konkurenci 9 hlídek) a chlapecký štít Zlaté Šípy (první místo sice obsadil „domácí“ BVÚ, ale ten si štít nenechává, konkurence 20 družstev). A teď hlavní vítězové:

  • Chlapecký Pětiboj – TOM Zlaté Šípy -  Valašské Meziříčí
  • Dívčí Pětiboj – Osmačtyřicítka – Junák – Ostrava
  • Nejlepší kronika – TOM Čmoudík – Ostrava
  • Nejlepší scénka – TOM BVÚ – Ostrava
  • Nejlepší písnička – TOM Čmoudík – Ostrava
  • Nejlepší deník – Včelka – Osmačtyřicítka – Junák – Ostrava
  • Lasování do 15 let – Krakonoš – TOM BVÚ – Ostrava
  • Lasování nad 15 let – Hop – TOM Zlaté Šípy – Valašské Meziříčí
  • Hbitý uzlík do 12 let – Petra – TOM Bobři – Ostrava
  • Hbitý uzlík do 15 let – Jeník – TOM BVÚ – Ostrava
  • Hbitý uzlík nad 15 let – Vilík – TOM Bobři – Ostrava

 Rosťa Kašovský, TOM Čmoudík Ostrava

12.Vánoční orienťák 18.12.2004

Tento článek je pouze v obrázkové verzi.

Bez komentářů - Okomentuj

Okomentuj

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Můžeš použít HTML tyto značky a parametry: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>


Vítejte , dnes je Čtvrtek, 12.12.2019